suvenýr...

ještě jsi spala
v poduškách z peří
napůl odhalená
a já připraven k odjezdu
se ještě chvíli tiše díval
na jemné kontury
tvého těla...

v ruce jsi svírala
pokreslený papír...

lehce jsem jej vytáhl
poskládal a vložil
do srdeční komory
pak jsem tě přikryl
a vyrazil
na cestu kolem světa...

za okny auta
se míhala města
rostly budovy
lidé se posunovali
odněkud někam
nebe se roztrhalo
na rozteklé obloze
jako obří kaňka
pluly vzducholodě
a na chrámech páně
odbíjely orloje
to když ručičky
dorazily zadýchaně
do poledne...

v přístavu
mě orazítkoval úředník
já nastoupil na parník
plul papírovým oceánem
z kterého vylétaly vlaštovky
chobotnice mávaly chapadly
a já si každou noc
na lodní přídi
prohlížel tvůj obrázek
splněných snů
kde v rohu
bylo dopsáno:

,,Vrať se mi domů,,...

,,Lásko,,...