rozměr na entou...

vzal jsem pastelku
obkreslil se
na křídový papír
uzavřel linku
a pod skleněnou deskou
tísněn na tapisérii
stal se plochozemcem
ale
tys mne uchopila
renesančním rozměrem
a já překročil hranice
po dvou rychle
za třetím obzorem
do hyperkrychle ...

když jsi mě pak položila
rozmarem
poťouchle zpátky
měl jsem všechno obráceně
a kdekdo by smutnil
nezdarem…

já ale ne
opustil jsem ploché diskuze
vymazal se z tabulí oken
s pomocí katodové trubice
spojil uzavřené kruhy
a rozměrným skokem
pronikl do jednoduché smyslnosti
tvé vyšší společnosti
v tom tvém...