propuštěn...

vyšel za bránu ústavu
v druhořadém saku
a plandajících nohavicích
co už dávno vyšly
z módních stylů...

došel ke stánku
kde tenkrát obsluhovala
prodavačka polotovarů
v popelavém plášti
bez tvarů…

nadechl se pro objednávku
ale pak se něco stalo
ona mu položila ruku na čelo
a pronesla větu
která nepřipouštěla oponenturu…

dovolíte pane
provedu vám malou úpravu...

z vybledlého saka
koženého výrazu jeho tváře
vyprášila zatuchliny
hořkých vzpomínek
zacelila jizvy od ragusérů
a pak se ta obchodnice
změnila na voodoo ženu
s černýma očima
prozrazující náchylnost
k prudké hořlavosti…

vytrhla jehlici
z drdolu havraních vlasů
zapíchla mi ji do srdce
pohodila kšticí
až zvířené vzdušné proudy
zasáhly naplno
zplihlou plachetnici
na moři monotóních dnů
a rozepla knoflíky
aby odhalila
vnadné křivky svého těla
v minisukni
s tak dlouhýma nohama
že by to odpálilo mozek i slunci…

na přiložení
do hladovějících kamen
mi ještě dala políbení
a já se potácím opojen
jejím sálajícím smíchem...

světe div se
byl jsem zahrabán
pod ledovým jařmem
ale už zase
díky fluidu živočišnosti
vzácnou shodou okolností
prožívám zmrtvýchvstání
v milostném objetí
se vznětlivým jarem…