plazmová...

řeklas mi
buď pozdraven námořníku
z proudů dravých vod…

ty seš ale
jak to děláš?
zmást pouhým pozdravem…

spadla klec
a já čekatel na přízeň
uvolnil mřížoví
k zachycení vláken
z tvého jádra…

přitáhla sis mne pohledem
jako přístavní lano bárku
a jak to bývá
já se vzňal
žhavým proudem vína…

pohráváš si
s mými póly
stavíš elektriku do latě
formuješ proudy
do vodováhy
vytváříš prostor
z vakua a vzduchu
a zapínáš fukary
pro zahřátí
do absolutní teploty
kde ztrácím odpor
a začínám být vodivý…

ruku jsem plaše vztáh
jemně uchopil tě kolem pasu
srdce začalo poskakovat
jako hejno zdivočelých konipasů
a společný rytmus
našich kroků se táh
do dálek hvězdných pásů...