linkou...

ujížděl zšedivělým městem
v linkovém autobuse
na koženém sedadle
mnoha záděmi prosedlém
a smutným oknem ven
vyhlížel house...

pak jsi projela kolem
na kole jen tak skoro nahá
ve sněhobílé noční košilce
ozdobenou rozparky slunce
co prosvítaly listovím
datlových palem
v klobouku z obilí
s vlající rudou stuhou
na předloktí
vítr ti vykreslil tváře růží
a já se usmál pod kůží…

hej pane řidiči
zastavte
vystupuji...

co se stalo?

musím jí říct že miluji…

housata?

ne holky v noční košili…