prošpikovaní...

příjemně unaven
celodenní prací se smyslem
usazen v krajině
pod rozložitým stromem
odložil své břímě
na zem
ohlédl se
za sluncem
a na západě
olemovaném horstvem
v mozaice rýžových polí
spíše vytušil
než spatřil siluetu
co se pomalu přibližovala...

kráčela bosá
vlnící se
prohřátým vzduchem
vířící vůni z pylu
kvetoucí řepky olejnaté
jemně našlapující
aby nevyplašila svět
pod nohami...

došla k němu
neznatelně se na sebe usmáli
uvelebila se
mezi koleny
a opřela se zády o jeho hruď...

objal ji...

malé kouzlo
se sklouzlo po temeni
přes nepostřehnutelné zachvění ramen
jejího těla
a prošlo se v něm
otevřenými dveřmi
do srdeční stěny
položila ruce
na jeho kořeny
a vlna rozkoše ze shledání
vystoupala po kmeni
do kvetoucí koruny...

schoulení...

do hnízda
zapleteném ve větvích
se slétli opeřenci
a pustili se do zpěvu
v malé podvečerní rapsodii
na vědomí všem světům
že právě tady a teď
se usadilo
šťěstí…