modelovaná...
od A k E...
» autor: enigman |
jednou
jsem vystoupal na skálu
a tam nahoře
ulehl a znaven usnul
snad sen se mi zdál
o té dívce
co jsem celou věčnost hledal…
sen o jejím horkém srdci
ve tvaru jablka
granátové barvy
skrytém v polostínu těla…
probouzím se
vracím do svého domu
co existuje jen když přicházím
a dívám se na sochu
co jsem vymodeloval…
nejvíc práce bylo s vlasy
dělal jsem je jeden po druhém
zkoumal každý detail
opravoval pohledem
z mnoha vzdáleností
z mnoha úhlů
vnímal a prožíval…
mezitím
den zrezivěl kovem noci
a kolem stavení
ulehli vlci
on seděl za stolem
díval se na sochu
a cítil se nešťastný
protože život jí vdechnout neuměl…
do malé pukliny v soše ženy
vložil další list semeno a touhu
políbil ji
vyšel na terasu
opřel se o trám
natočil pohled ke hvězdám
vlci s ním
a čekal...
snad dnes…
hvězdnou oblohu přeškrtl pták
kapka těžké váhy ze spánku
svezla se po krku
a
zůstala viset
svět se zastavil
na madle u schodů
se tiskl nehybný stín motýla
ruka ustrnula v pohybu
vítr ustal jako tah štětce na obrazu…
uběhla věčnost…
Ona sestoupila
z vesmírné scenérie
vlila se do sochy
a srdce rozbušila...
přistoupila zezadu k muži
a zlehka mu políbila rameno…
svět se rozběhl
vítr se rozfoukl
motýl vzlétl
kapka se rozprskla…
otočil se
a v jeho tváři se odráželo štěstí
pohladil jí konečky prstů po tváři
Konečně!...vydechl…
Jsi živá...
jsem vystoupal na skálu
a tam nahoře
ulehl a znaven usnul
snad sen se mi zdál
o té dívce
co jsem celou věčnost hledal…
sen o jejím horkém srdci
ve tvaru jablka
granátové barvy
skrytém v polostínu těla…
probouzím se
vracím do svého domu
co existuje jen když přicházím
a dívám se na sochu
co jsem vymodeloval…
nejvíc práce bylo s vlasy
dělal jsem je jeden po druhém
zkoumal každý detail
opravoval pohledem
z mnoha vzdáleností
z mnoha úhlů
vnímal a prožíval…
mezitím
den zrezivěl kovem noci
a kolem stavení
ulehli vlci
on seděl za stolem
díval se na sochu
a cítil se nešťastný
protože život jí vdechnout neuměl…
do malé pukliny v soše ženy
vložil další list semeno a touhu
políbil ji
vyšel na terasu
opřel se o trám
natočil pohled ke hvězdám
vlci s ním
a čekal...
snad dnes…
hvězdnou oblohu přeškrtl pták
kapka těžké váhy ze spánku
svezla se po krku
a
zůstala viset
svět se zastavil
na madle u schodů
se tiskl nehybný stín motýla
ruka ustrnula v pohybu
vítr ustal jako tah štětce na obrazu…
uběhla věčnost…
Ona sestoupila
z vesmírné scenérie
vlila se do sochy
a srdce rozbušila...
přistoupila zezadu k muži
a zlehka mu políbila rameno…
svět se rozběhl
vítr se rozfoukl
motýl vzlétl
kapka se rozprskla…
otočil se
a v jeho tváři se odráželo štěstí
pohladil jí konečky prstů po tváři
Konečně!...vydechl…
Jsi živá...
» 10.09.2010
» komentářů: 13
» 10.09.2010 - 03:38
WAYWARD:
...v tomto případku, volnost, rozlet...málo...jen tip
...v tomto případku, volnost, rozlet...málo...jen tip
» 10.09.2010 - 09:14
Mbonita:
úžasná úžasnost hledání
v mužsném podání
jak číše vína
co dýchá
a čeká na svůj osud ochutnání... ST
úžasná úžasnost hledání
v mužsném podání
jak číše vína
co dýchá
a čeká na svůj osud ochutnání... ST
» 10.09.2010 - 10:05
Kapka:
úžasný... ST!
úžasný... ST!
» 10.09.2010 - 11:00
...a mě se zdá úžasná
» 10.09.2010 - 11:08
CULIKATÁ:
krásné jako pohádka:-)
krásné jako pohádka:-)
» 10.09.2010 - 11:20
Květka Š.:
bezva,bezva,st..
bezva,bezva,st..
» 10.09.2010 - 20:45
hašlerka:
něco tak krásného jsem si dnes potřebovala přečíst....ST!
něco tak krásného jsem si dnes potřebovala přečíst....ST!
» 11.09.2010 - 18:33
zelená víla:
hmmmm, tak to mi přijde lahodné...
hmmmm, tak to mi přijde lahodné...
» 11.09.2010 - 20:39
Dota Slunská:
Tvůj styl mi tu chyběl.
Tvůj styl mi tu chyběl.
» 11.09.2010 - 23:33
Vanilková Ninja:
nádherně se četla .-)
nádherně se četla .-)
» 12.09.2010 - 19:05
dream in emptiness:
vhání slzy do očí.. ST
vhání slzy do očí.. ST
» 14.09.2010 - 09:50
Jana M.:
Teda tohle má neuvěřitelnou atmosféru a náboj.
Teda tohle má neuvěřitelnou atmosféru a náboj.
» 21.09.2010 - 15:05
páááááááá:
*Okamžik*
*Okamžik*
Předchozí: dívaná.. | Následující: energetická...


