vařící...
na hlídce...
» autor: enigman |
nad ospalou džunglí
se vznáší opar mlhy
ptáci se pomalu probouzejí
do ticha
jehož strnulost
ještě nenarušuje nic
a já zachumlaný do deky
nasáté vlhkostí
mám čas
na cigaretu
a soukromí
rozebrat techniku
svých kotrmelců...
téměř neslyšně
jako hadi
se prodírají tichem
myšlenky
několik posunků
a rozdělují se...
jedna mladá
na jejíž tváři
se ještě nestačila džungle podepsat
hbitě proklouzne do větví
a z této pozice
má všechno jako na dlani...
v nitce zaměřovače
se ocitne dívka
kterak vaří...
z válečku těsta
ukrajuje malé kousky
které mačká do placky
na ukazováčku...
má nápadité pihy
rty úzké tak
že bych se o ně pořezal
a zapadající oči
v úžasném výrazu...
rozvinuji klubko drátu
a opatrně spojuji výbušné nálože
zapojení se zdá být dílem okamžiku...
mezi tím
tiše proklouznu listím
a jako šelma se protahuji
do podloubí
právě včas
abych stihl zaregistrovat
šedozelený stín
který se přehoupl za mnou
přes zábradlí...
výstřel do vzduchu
je to poslední
co stihnu udělat...
v tom okamžiku
tlaková vlna detonace
zvedne mé tělo do vzduchu
a promění džungli mysli
v ohnivé nebe
ženské důmyslnosti...
se vznáší opar mlhy
ptáci se pomalu probouzejí
do ticha
jehož strnulost
ještě nenarušuje nic
a já zachumlaný do deky
nasáté vlhkostí
mám čas
na cigaretu
a soukromí
rozebrat techniku
svých kotrmelců...
téměř neslyšně
jako hadi
se prodírají tichem
myšlenky
několik posunků
a rozdělují se...
jedna mladá
na jejíž tváři
se ještě nestačila džungle podepsat
hbitě proklouzne do větví
a z této pozice
má všechno jako na dlani...
v nitce zaměřovače
se ocitne dívka
kterak vaří...
z válečku těsta
ukrajuje malé kousky
které mačká do placky
na ukazováčku...
má nápadité pihy
rty úzké tak
že bych se o ně pořezal
a zapadající oči
v úžasném výrazu...
rozvinuji klubko drátu
a opatrně spojuji výbušné nálože
zapojení se zdá být dílem okamžiku...
mezi tím
tiše proklouznu listím
a jako šelma se protahuji
do podloubí
právě včas
abych stihl zaregistrovat
šedozelený stín
který se přehoupl za mnou
přes zábradlí...
výstřel do vzduchu
je to poslední
co stihnu udělat...
v tom okamžiku
tlaková vlna detonace
zvedne mé tělo do vzduchu
a promění džungli mysli
v ohnivé nebe
ženské důmyslnosti...
» 02.11.2010
» komentářů: 6
» 02.11.2010 - 13:48
šuměnka:
jóó, ženské důmyslnosti
ty pohostí
i vykostí
svou jsoucností /to nemluvě o jakosti/
jóó, ženské důmyslnosti
ty pohostí
i vykostí
svou jsoucností /to nemluvě o jakosti/
» 02.11.2010 - 16:08
carodejka:
Hezké.))
Hezké.))
» 02.11.2010 - 18:10
střelkyně1:
Od prvího slovíčka...až do posledního jsi mě uměl vtáhnout do děje...nenuceně...ale byla to šupa!:-)))
Od prvího slovíčka...až do posledního jsi mě uměl vtáhnout do děje...nenuceně...ale byla to šupa!:-)))
» 02.11.2010 - 20:36
Mbonita:
ženská džungle pohltí
silou orchidejí
i zvukem cikád..
vůní vanilky
horkostí rozpálené pánve
dušeného manga...
ženská džungle pohltí
silou orchidejí
i zvukem cikád..
vůní vanilky
horkostí rozpálené pánve
dušeného manga...
» 02.11.2010 - 22:23
zvířenka:
dokonalá pyrošou....:-)
Pyromanitou se mnou souhlasně a spokojeně pokyvuje svým ustřeleným obočím!:-)
dokonalá pyrošou....:-)
Pyromanitou se mnou souhlasně a spokojeně pokyvuje svým ustřeleným obočím!:-)
» 03.11.2010 - 13:04
Žqáry:
nahlas:-D
nahlas:-D
Předchozí: balance... | Následující: nasbíráno....


