saunterer...

svobodně...
» autor: enigman
» archiv Básně / Ostatní
napil jsem se z Léthé
a s rukama v kapsách
jdu rovnou za nosem
nemaje nikde obydlí
přesto všude zabydlen...

nejsem pobuda
nežádám o almužnu
neoháním se slovy
že kráčím do svaté země
jako jiní
a přitom se jen tak poflakují…

většina sedí doma
s překříženýma nohama
jako by jim snad ani nepatřily
dá se říct
že je obdivuji
že už dávno nezcepeněli
ve své vlastní hladomorně
v očekávání
až sami sebe vyhladoví…

nad mrtvým městem
žádný z ptáků nezazpívá
já věřím tažnému pudu
něco jako volání jara
budu se radši toulat
jako řeka
a celou dobu hledat
cestu do moří…

možná na východ
za poznáním minulosti
zkoumat umění a písma
po stopách lidstva
k osvícení
ex oriente lux
možná na západ
vstříct budoucnosti
dobrodružství
s podnikavým duchem
utrhnout si
ex occidente frux
než stanu na březích
a vrhnu se do proudu
té co jí říkají Styx
s pusou od ucha k uchu
ne poražený
sol invictus...

vítěz nad smrtí…
» 09.11.2010
» komentářů: 8

» 09.11.2010 - 08:19
WhiteSkull:
...no, tak to je moc dobrý ...
» 09.11.2010 - 09:53
zvířenka:
Zvídavý poutníče s lehkou nohou,jdi dál,objevuj a piš pohledy z cest po vesmírných smírných cest...Díky:-)
» 09.11.2010 - 11:28
Kapka:
procházka tvými řádky
toulání do pohádky
» 09.11.2010 - 11:40
šuměnka:
Tak tahle mi musí chvilku uležet
/a pak se vrátím zpět.../
» 09.11.2010 - 14:26
Mbonita:
Až poutníkem se stanu
po svém vlastním osudu
bez přesudků v kapsách
bez ornamentů
vysvitne nad obzor naplnění.
Rozechvění plátků fléten
hraných Jorgem Pradou
za zahradou linek,not i pomlk
uvidím svou tvář
rozesmátou a chápající
život..i plynoucí čas.
» 09.11.2010 - 20:12
isisleo:
..lucidus ordo..
» 09.11.2010 - 20:23
Jiná:
budu se radši toulat
jako řeka
a celou dobu hledat
cestu do moří… ani nevím, co k tomu říct, jak mi to vzalo všechna slova..
» 03.01.2011 - 14:39
šuměnka:
onehdy jsem slíbila, že se vrátím...tudíž tak činím; I ona se napila z Léthé
Možná ve stejný okamžik
Možná že o chviličku déle
/ poněvadž ono chvíli trvá létat světem / a jako provokaci překřížila nohy
v té levitaci nad ním
/ až z toho trochu syk´/ Však potom zatvářil se směle A v duchu hledal nevhodnější pohyb
kterým by naznačil,
že rozumí a slyší… Už zkoumal písmo, umění
šel k osvícení
hledal cestu k moři
věděl, že na konci je víc než jeden cíl
že El-Khalifa přesmutnou je říší
a že když do Styxu jsme vhozeni
pak pozdě na řečnění a proto vystal šifru očima; „jsem vítěz nad smrtí
proto z Vás možná hořím…“ A ona smetla si ho ze břehu v polibku něžných bouří…
Předchozí: hravě... | Následující: nepřímá...

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku