Schizo-dialog

Mbonita:
dešník rozevři
přikryj mě
jak strom
slyším..hrom
co duní uvnitř
tvýho já
..ale duše má
se vážně
zrcadlí
v záblescích..smích
co ztichl.. ST

nejsembásník:
stromy osušily tváře
rozlila se slunce záře...
zuj si boty, vejdi bosky
do mé duše, jsou z ní trosky...

Kars:
Stromy pláčou,
štěstím,
voda je posiluje
a deštníky jen zaplavuje
ST

Severka:
Pěkná myšlenka:) L.

a taky šálu a rukavice a někde v kapse schovaný ledoborec..

Bíša:
Stip!

Roger:
tak málo a přitom tolik..

drsnosrstej kokršpaněl:
zajímalo by mne... jak tě tohle napadlo?
jsi mistr minimálně Laurasie v úspoře slov na myšlenku

Házté:
to je ale nádhera ! ... ST !

Konec konců:
Mno vida, jedna hlubokozemyšlenková ST!