posloupnosti...

někde jsem zaslechl
že voda prý vysušuje pleť
což mne trochu zarazilo
to by pak ovšem znamenalo
že sucho zavlažuje…

co ty na to Aquo?...

hoj reku
to mne pobavilo
pokračuj...

pohleď
doplazil jsem se
maratónem vzdálenosti
přes dlouhý oceán
s příznaky nauseii
vyprahlý jako mumie
k poušti
kde na cedulce stálo
,,for sale,,

mávnul jsem horlivě
papírovou hůlkou
s terčíkem ušatého čísla
kupuji!
a dražitel kdesi uvnitř
prozřetelnosti
odklepl
vyhrává 42
konečně mám
zase nějaký písek
pro svůj mlýn...

něco mne jemně postrčilo
já se ohlédl
a tam pod úhlem světla
42 stupňů
dopadajícím na hladinu noci
stála ona
dívka dobrosrdečné povahy
a povídá
vítej v prostornosti
Bajt al-hikmá
skromném domě
zasvěceném sférám poznání
i vědomostí...

měla puntíkaté ruce
což je príma
protože já mám pruhované nohy
a pak jsme si dlouho povídali
až jsem ji uložil ke spánku
na povznášející podušce
rozhrnul moskytiéru
a vytratil se ven do poušti…

24 břišních hodin
se obrátilo na 42
a já jen tak
z čiré radosti
usmívám se
a tančím jako Nág
v ohni myšlenek
s perlící hrudí
kolem beder mi vlaje
kus kostkované látky
přitom cítím jak dýcháš
a za mým uchem svítá
květ ibišku
z tvých úst...

tomu se říká
l´arte della cosa
umění neviditelných věcí...

nad ránem
jsem ji rituálně probudil
decentním zpěvem
a občerstvením vzduchu…

víš jsi má slunečnice
ulita
vír
hurikán
galaxie
popínavá rostlina
schodiště
maorské tetování
vstáváš jiná
a přece vždy stejná
rosteš hromaděním ze sebe
a přesto
s rostoucí velikostí
neměníš se
taková úžasná konstatnta
symbol bytosti
jemné struktury
a já se řítím
po tvé křivce
jako sokol
ve střemhlavém letu
nebo plachtím
po tvé oblince
jako orel
ve stoupajícím proudu…

má Spiro Mirabilis…