naproti Antarktidě...

byl jsem u holiče
na předměstí za městem
rozloučit se
s podzimem
a sotva jsem vyšel
ze dveří ven
tak mne nějak podvědomě
polechtalo
a ejhle
za rohem
na mě jukla holka
v jiskřivě bílém
a pohladila
za krkem…

no to je dost
ty jeden mouřeníne
málem jsem
s tím transparentem
vystála důlek
čím to je
že se všichni bojí
dálek?

já se zadíval vzhůru
a čtu
Pozor Akce!
porevoluční sleva
z původních pěti
na dva
severním expresem
pro holobrádky s ježkem
zcela zdarma
pouze dnes
zítra už tady nebudem…

usmál jsem se
to beru
vzal jsem ji za ruku
půjdem Inuitko?
mám chuť dotýkat se
čely k sobě
za polárním kruhem...