siesta...
na Venuši...
» autor: enigman |
prohlížím si svět
v okuláru
a proplétám se
mechanickými strojky
mezi žraloky
přesýpacími hodinami
po spirálách D.N.A.
až po uši
na Venuši
kde se obloha zvolna pohybuje
a kostka v lebce zaobluje...
znenadání
mi zaťukala na tělo
/ne do klína
ale na čelo/
s myšlenkou
že umění a skutečnost
by se mohly shodovat...
v hlavě se pár věcí pohnulo
oči pokryla mlhovina
/pštrosí trik se nepovedl/
tak trochu v rozpacích
ležím nahý na matraci
v tmavě modrém pokoji
ty jsi zprůhledněla
a smyslně poznamenala
bude jednoduše snažší
když do mě uvidíš…
prohlížím si tě proti světlu
jsi protkána
žilkami překvapení
s trikolórou šarmu
krásy a talentu
nebezpečně kombinační
já pohladil
tvou kytaru
v bocích
a tys řekla
tak už mne roztoč a hrej
ty můj Galileo...
v okuláru
a proplétám se
mechanickými strojky
mezi žraloky
přesýpacími hodinami
po spirálách D.N.A.
až po uši
na Venuši
kde se obloha zvolna pohybuje
a kostka v lebce zaobluje...
znenadání
mi zaťukala na tělo
/ne do klína
ale na čelo/
s myšlenkou
že umění a skutečnost
by se mohly shodovat...
v hlavě se pár věcí pohnulo
oči pokryla mlhovina
/pštrosí trik se nepovedl/
tak trochu v rozpacích
ležím nahý na matraci
v tmavě modrém pokoji
ty jsi zprůhledněla
a smyslně poznamenala
bude jednoduše snažší
když do mě uvidíš…
prohlížím si tě proti světlu
jsi protkána
žilkami překvapení
s trikolórou šarmu
krásy a talentu
nebezpečně kombinační
já pohladil
tvou kytaru
v bocích
a tys řekla
tak už mne roztoč a hrej
ty můj Galileo...
» 28.11.2010
» komentářů: 8
» 28.11.2010 - 14:43
Mbonita:
jedno ..dvě otočení
kolem osy
zavlnění moře spodniček
věk nevinnosti..s vášnivostí
světla ve směru spektra
a jméno
Elektra... ST
jedno ..dvě otočení
kolem osy
zavlnění moře spodniček
věk nevinnosti..s vášnivostí
světla ve směru spektra
a jméno
Elektra... ST
» 28.11.2010 - 16:19
Dota Slunská:
Ó, rozkošné!
Ó, rozkošné!
» 29.11.2010 - 06:59
Kapka:
Obdivuhodná fantazie úžasně poskládaná do slov, zase jen koukám, je to lahůdka... ST***
Obdivuhodná fantazie úžasně poskládaná do slov, zase jen koukám, je to lahůdka... ST***
» 29.11.2010 - 08:56
Tanzania:
Zprůhledněná
jen tak
pštrosí trik nevyšel
ladím harmónii
Dolaďit prosííííím...
Zprůhledněná
jen tak
pštrosí trik nevyšel
ladím harmónii
Dolaďit prosííííím...
» 29.11.2010 - 13:25
šuměnka:
Tys v rozpacích?
A což teprve já, když prohlížím si svět
na kterém leží sníh
když proplétám se spletitostí vět
a smyslnost se zasypala lavinou I přesýpací hodiny alespoň písek ovinou…
Tys v rozpacích?
A což teprve já, když prohlížím si svět
na kterém leží sníh
když proplétám se spletitostí vět
a smyslnost se zasypala lavinou I přesýpací hodiny alespoň písek ovinou…
» 29.11.2010 - 17:32
xoxoxo:
Krásná siesta na Venuši..pěkně napsané a ten začátek zvláštní a nevšední pojetí ..moc se mi líbí ST!
Krásná siesta na Venuši..pěkně napsané a ten začátek zvláštní a nevšední pojetí ..moc se mi líbí ST!
» 29.11.2010 - 19:37
isisleo:
))..viděný..
))..viděný..
» 21.12.2010 - 08:22
drsnosrstej kokršpaněl:
vím, proč tě čtu tak málo, přestože mi s mimořádným oprávněním ležíš v oblíbených – a je to trochu absurdní důvod – vždycky dokážeš tolik zasytit, přinést tolik myšlenek najednou, že už nestíhám pojmout další... a vyhnu se, odložím... příliš velké porce ke zkousnutí; příliš dobrá poezie na to, aby se přečetla v pauze na svačinu a hned zapomenula;
jsi tu jeden z nejlepších, a mít paralelně druhý život s hlavou nezatíženou povinostmi reality, v podvečerech nepoužitou, schopnou vnímat sytosti, nesnažící se o útěk k blaženým jednoduchostem, určitě bych v něm měl dost času, abych ležel a těšil se tím, co za nádheru je schopno několik vás Jedinečných stvořit a vkládat sem na Liter
ale tak to není... takže se mi prosypávají nadpisy dozajista skvělých básní pod očima, tu a tam se zakousnu a nechám se nadchnout jako tady... a doufám, že jednou přijdu ke dnům, kdy si prostě lehnu, hlava bude volná a nabroušená lačněním po skvělých nápadech ve verších a enigmanův archiv zvláště jemně sypaných slov bude pořád k dispozici...
pořád na ty dny čekám
vím, proč tě čtu tak málo, přestože mi s mimořádným oprávněním ležíš v oblíbených – a je to trochu absurdní důvod – vždycky dokážeš tolik zasytit, přinést tolik myšlenek najednou, že už nestíhám pojmout další... a vyhnu se, odložím... příliš velké porce ke zkousnutí; příliš dobrá poezie na to, aby se přečetla v pauze na svačinu a hned zapomenula;
jsi tu jeden z nejlepších, a mít paralelně druhý život s hlavou nezatíženou povinostmi reality, v podvečerech nepoužitou, schopnou vnímat sytosti, nesnažící se o útěk k blaženým jednoduchostem, určitě bych v něm měl dost času, abych ležel a těšil se tím, co za nádheru je schopno několik vás Jedinečných stvořit a vkládat sem na Liter
ale tak to není... takže se mi prosypávají nadpisy dozajista skvělých básní pod očima, tu a tam se zakousnu a nechám se nadchnout jako tady... a doufám, že jednou přijdu ke dnům, kdy si prostě lehnu, hlava bude volná a nabroušená lačněním po skvělých nápadech ve verších a enigmanův archiv zvláště jemně sypaných slov bude pořád k dispozici...
pořád na ty dny čekám
Předchozí: tramontano... | Následující: ad vento di coda...


