šípovaná...

stála
mírně rozkročena
v jelení kamizole
v hlubinách lesa
a v odraze očí
se jí třepetalo
nedaleké trní...

napjatá
ve zdánlivé nehybnosti
podobnosti
prohnutého dřeva
a připnuté struny
svého luku na rameni...

přemýšlel
jak se přiblížit…

pak ho napadlo
že nejlepší bude
zpoza toho křoví vyjít...

přistoupil
až těsně k ní
dotkl se tětivy
a ucítil chvění…

polkl žízní...

jakoby to odtušila
z toulce vytáhla lahev
veuve clicqout brut
a řekla
nechceš napít…

nejdřív otevři zátku
ale bez bouchání
a pak pomalu vychutnávej
ta tichá p-l-o-p
jako zápletku
až k rozřešení…

snad…

napil jsem se
těch skrytých vnad…

bublinky skotačí na jazyku
a smíšené se vzduchem
praskají k uvolnění
aroma a vůní
co si lze přát
jen pro tu chvíli?
zachovat...

hranice reality
jsou možná dané
ovšem ne tak pevné
jak by se o tobě
zeměměřičům
mohlo zdát…

Má Tireuse a l’arc
z Champagne...