v puszcze...

pralesní...
» autor: enigman
» archiv Básně / Ostatní
ležela naproti
jako tajemná krajina
s jemně podepřenou hlavou
já se zadíval do stínů
porcelánového nekonečna
a zapřemýšlel
jaký by asi byl
svět bez nás
a před námi...

na první pohled možná
exotický chaos
páté přes deváté...

obří kmeny
vrásčité jako Metuzalém
a pod nimi
organická vůně
linoucí se
z rostlinných artefaktů
hromaděných celou věčnost
co svádí chřípí
k počátkům plodnosti...

na druhý pohled připadá
to prostředí důvěrně známé
a někde hluboko uvnitř
vnímám dokonale
vše v celistvém...

závany syrových aromat
sýrové pronikavosti
rtuťovitých temperamentů
sílí
a já o překot pádím
plaše bez útočení
jako ohřívený bonasus
divoký uroxen
splývající s lesem
v zosobnění rozlehlosti
temnoty a neproniknutelnosti...

až k té
ošlehané chatě z modřínů
co je sytá vřící pryskyřicí
se střechou pokrytou žitem
míšená šťavnatostí divokých hub
chutí drobných jeřabin
medu lesních včel
a cibulek divokého česneku
krytá širokými listy šťovíků
proniknout
k neproniknutelné Acemetě
v barchetovém kabátku
a dotknout se na chvíli
jejího posvátného hájemství
s nepodmanitelným srdcem...
» 04.01.2011
» komentářů: 5

» 04.01.2011 - 08:11
Mbonita:
nalezená..pravda
» 04.01.2011 - 12:34
WAYWARD:
...paráda ST
» 04.01.2011 - 20:16
zelená víla:
zachytit tě ve tvých fascinujících prstokladech je fuška... ale příjemná..
» 05.01.2011 - 15:28
šuměnka:
L e ž e l a
s hlavou ležérně podepřenou A v obrazech zelené duhovky
rostlinných artefaktů
hromaděných déle než věčnost sama
se odrážela mračna ztemnělá
co nebesy se nad rovníkem ženou a dotýkaj se kmenů v skrápějícím aktu a otvírají kvetoucí to panorama Pak její vůně k pohnutí ho přiměla
se otočit. A říci; „Ženo, chci dotknout na chvíli
se Tvojí neproniknutelnosti Tvé plaché divokosti Tvého hájemství… A někde uvnitř, hluboko
pod přísným hledem Attily
pod jeho bičem boží bdělosti se přesto kmeny proměnily na kosti a zeleň na kůži, květy zas na vnadidla co rozvít toužila se do ženství ..a v ústech vláhy chuť a v klíně božská jídla…
» 06.01.2011 - 00:59
Špáďa:
Až budu chtít zase na chvíli vzlétnout, jsa bez křídel, zase k tobě zavítám...
Předchozí: dedukti... | Následující: turnajová...

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku