obleva...
co se po kapkách vlévá...
» autor: enigman |
stál na prahu
světa
a zadíval se
do neurčita
když tu náhle
z okapu domu nesmírna
mu přistála na čelo
jedna mokrá slečna...
stekla mezi obočím
po kořeni nosu
a na chvíli uvízla
v houštině kníra
dotkl se ji
špičkou jazyka
zachutnala mu
i když byla chladná...
zahřeju Tě chceš?
ráda
jsem trochu nemocná
ale ty mne uzdravíš viď
i když nejsem jediná...
za ní přistála druhá
třetí čtvrtá pátá
každá si vybrala nějakou cestu
vlevo či vpravo
kolem nebo okolo
a všechny by asi
skončily v hlubinách úst
on se však usmál
a nechal je růst
aby sklouzly
po vráskách
okolo pusy
spojily se v jednu větší
co se zatřpytila na bradě
a odrazila do života...
uvědomil si
že se pomalu smráká
příhodný to čas
k toulkám
sbalil si do futrálu
to co se tam dává
hvízdl na draka
poletíme můj brachu
slyšel jsem o jedné zemi
někdo říká
že se rozpíná
jiný že prchá
a to mne láká...
světa
a zadíval se
do neurčita
když tu náhle
z okapu domu nesmírna
mu přistála na čelo
jedna mokrá slečna...
stekla mezi obočím
po kořeni nosu
a na chvíli uvízla
v houštině kníra
dotkl se ji
špičkou jazyka
zachutnala mu
i když byla chladná...
zahřeju Tě chceš?
ráda
jsem trochu nemocná
ale ty mne uzdravíš viď
i když nejsem jediná...
za ní přistála druhá
třetí čtvrtá pátá
každá si vybrala nějakou cestu
vlevo či vpravo
kolem nebo okolo
a všechny by asi
skončily v hlubinách úst
on se však usmál
a nechal je růst
aby sklouzly
po vráskách
okolo pusy
spojily se v jednu větší
co se zatřpytila na bradě
a odrazila do života...
uvědomil si
že se pomalu smráká
příhodný to čas
k toulkám
sbalil si do futrálu
to co se tam dává
hvízdl na draka
poletíme můj brachu
slyšel jsem o jedné zemi
někdo říká
že se rozpíná
jiný že prchá
a to mne láká...
» 07.01.2011
» komentářů: 13
» 07.01.2011 - 15:38
zenge:
St tradiční...
St tradiční...
» 07.01.2011 - 16:05
labuť:
... mě jich dnes přistálo ze střechy za krkem několik... ale tak krásně bych o nich básnit nedokázala... )
... mě jich dnes přistálo ze střechy za krkem několik... ale tak krásně bych o nich básnit nedokázala... )
» 07.01.2011 - 17:45
Květka Š.:
Jedna kapka ta za límec ti spadla
ráda se tam zahřála,
aby nenachladla..
Jedna kapka ta za límec ti spadla
ráda se tam zahřála,
aby nenachladla..
» 07.01.2011 - 18:00
xoxoxo:
hmm..jak poeticky krásně kapkové Moc hezké!!!
hmm..jak poeticky krásně kapkové Moc hezké!!!
» 07.01.2011 - 19:45
ni.va:
pěkná kapka
pěkná kapka
» 07.01.2011 - 21:12
isisleo:
)..také hvízdám na Draka.. ))
)..také hvízdám na Draka.. ))
» 07.01.2011 - 21:20
Mbonita:
pokapkáchpřicházíživot...:-)
pokapkáchpřicházíživot...:-)
» 08.01.2011 - 00:02
j@newe:
krásné, krásné, krásné
krásné, krásné, krásné
» 08.01.2011 - 21:04
Jan Hrábě:
mezi procitanim tech veci tady je to opravdu pekne a hlavne napadite!
mezi procitanim tech veci tady je to opravdu pekne a hlavne napadite!
» 09.01.2011 - 20:30
spare:
když se smráká
na osnovách démantových strun,
brnkáš baladu
a sedláš draka
-
navzdory všedním dnům
když se smráká
na osnovách démantových strun,
brnkáš baladu
a sedláš draka
-
navzdory všedním dnům
» 09.01.2011 - 20:54
zelená víla:
nedávno jsem někde četla, že jedna kapka je málo , ale více kapek stvoří sílu jdouc za čímkoli stejným směrem.. ani nevím proč mi to teď napadlo.. ale je dobře, že ano..vlastně i jedna kapka je dost, aby utvořila rýhu ne zapomnění..
nedávno jsem někde četla, že jedna kapka je málo , ale více kapek stvoří sílu jdouc za čímkoli stejným směrem.. ani nevím proč mi to teď napadlo.. ale je dobře, že ano..vlastně i jedna kapka je dost, aby utvořila rýhu ne zapomnění..
» 09.01.2011 - 22:08
jita.1965:
Tvá poezie kapková mi připomněla jeden vtípek z úplně jiného soudku: Ptá se chlap na benzince: „Co stojí kapka benzínu?“
„Co by, nic.“
„Fajn, tak mi nakapejte 20 litrů.“ )
Tvá poezie kapková mi připomněla jeden vtípek z úplně jiného soudku: Ptá se chlap na benzince: „Co stojí kapka benzínu?“
„Co by, nic.“
„Fajn, tak mi nakapejte 20 litrů.“ )
» 10.01.2011 - 14:55
šuměnka:
R o z p r š e l a
jsem se / což se mi často stává
že tělo rozstříkne se v nekonečno jiných
by slilo opět se, do silnějšího
zářivého průhledného těla a než tak stane se, tak prostor zachytává
kapalná tělíska, ty malé laskominy; netrápící se tíhou mrholíc volně z oblaků krášlící plátno mezi nebesy a zemí v spojení čistším splynutí v barvení duhového lomu
vzduchu, vody i světla v zázraku a náhle On stál jediný tam mezi všemi jak byla bych mu trochu po chuti
jak zatoužil by po mém axiomu
jak přitáhnout by chtěl mě z oblaků zaklonil hlavu
a zadíval se v neurčitý cíl
když přistála jsem první, druhá, třetí…
a jako tisícerá kolem něho plavu
neb jazykem si mě už okusil stékám až do zakletí v úsměvu vrásek kolem úst A i mí draci zpátky do kůži mi letí Já opět hmotním se. A zářím. Toužím růst… / …však v cestách mých už mnohý zabloudil… /
R o z p r š e l a
jsem se / což se mi často stává
že tělo rozstříkne se v nekonečno jiných
by slilo opět se, do silnějšího
zářivého průhledného těla a než tak stane se, tak prostor zachytává
kapalná tělíska, ty malé laskominy; netrápící se tíhou mrholíc volně z oblaků krášlící plátno mezi nebesy a zemí v spojení čistším splynutí v barvení duhového lomu
vzduchu, vody i světla v zázraku a náhle On stál jediný tam mezi všemi jak byla bych mu trochu po chuti
jak zatoužil by po mém axiomu
jak přitáhnout by chtěl mě z oblaků zaklonil hlavu
a zadíval se v neurčitý cíl
když přistála jsem první, druhá, třetí…
a jako tisícerá kolem něho plavu
neb jazykem si mě už okusil stékám až do zakletí v úsměvu vrásek kolem úst A i mí draci zpátky do kůži mi letí Já opět hmotním se. A zářím. Toužím růst… / …však v cestách mých už mnohý zabloudil… /
Předchozí: re generační... | Následující: vědecky...