prstencová...

pohupoval jsem se
na kárované zebře
mezi deštníky promenády
v koželužné kamizole
s papírovou helmicí
bidlem proti bouřkám
pár ulovenými blesky
zavěšenými na prstenci
z Jupiterra
a ledabyle lámu hroty
dychtivých pohledů
lázeňských hostů
jako by se dívali
na třírohého jesetera
když tu náhle
jsem se zasekl
do slabin
a rubínové želé
mi zalilo bělmo zraku…

Ona se prostě nedala
přehlédnout....

tančila na štokrleti u nábřeží
v čokoládové kšiltovce
kolem ní postávali slavíci
s partiturou na stoncích kopretin
pějící ódy z listů
a s úsměvem rozdávala
dámám i pánům
poletující oplatkové klobouky
na provázku...

vyhrknul jsem
možná trochu zbrkle
slečno nechtěla by jste
místo pokrývek
pouštět vajíčka
z duhovníkového mostu?
pak bychom utřeli pár ryb
zaházíme si s cibulkami
do podkoleních jamek
jen tak se zavázanýma očima
vytlučem suky z planěk
a pomalujem hvězdy
než je lampář vycídí
a ránem pozhasíná...

začala pršet smíchem
mě v uších zazvonily podkovy
pod nohama se prolomila touha
a poetičtí ptáci uvnitř
začali kloktat tak
že jsem se zbarvil citem
jako hypermangan...

víte že
vaše inspirativní kotníky
planou jako louče
ozařující klikaté obrazce
v sarawacké síni
labyrintu pradávných jeskyní
jestli dovolíte
trochu tomu rozumím
jsem teoretický znalec
na luštění klínového písma...

očima jí prosvitla
smaragdová marakata
inu můžeme to zkusit
ale pozor
říkají mi Gemmy Danger
zářivě nebezpečná...