jednolitá...

Čiki:
..ležíš na břiše,skláním se k Tvé hrudi...vzrušující předSTava.. promiň :-)

Mbonita:
soutoková..

střelkyně1:
nadýchané přání je otcem myšlenky...poetické!:)

isisleo:
..jak jinak )) 1*

šuměnka:
L e t ě l a jsem na paprsku světla
a kroužila jsem bezhlavě
snad celým vesmírem to rána zvaná Velký třesk ve chvilce svět si smetla
a mnoho jiných světů sic jsem měla v rukávě
a mnoho mlhovin jsem měla za pasem
však jistým odtržením nešlo zabránit… v chaosu křížení byl slyšitelný křik
i silné dunění soptících artefaktů však touha nalézt krásu specifik
mě bezúnavně hnala dál;   chci zacelit ten vzácný minerál
  to rudé srdce tlukoucího dění
  tu ladnost nahoty milostných aktů
  ta ústa pootevřená až k políbení
  to bouře vlnění a přelévání
  najít to propojení cesty k druhé půli A nadále ho chránit…
  / s citem, něhou a vůlí / *** Nikdy mě nedohnal…   Vždycky jsem byla miliardu kilometrů před ním
/ a dvaasedmdesát miliónů vážně teď čert vem´ / Vesmír se formoval! Já ležela jsem na břiše
když zaslechla jsem; „zvedni
se, ať si prohlédnu záklon Tvůj v stínu cypřiše
ať otřese se zem …ať najdu cestu do říše a námět na poém“…

zelená víla:
nadějná..