v zóně...
po výbuchu...
» autor: enigman |
radiace
neviditelně vyvěrá
kdesi na pozadí
a já
vyburcován
z hibernace
se kolébavě potácím
ze své jeskyně
do věrohodné budoucnosti...
náhle jsem se zaposlouchal
do sražené páry
co odkapává
z pokroucených konstrukcí
a ucítil pohyb
mezi pravidelností...
vytáhl jsem brokovnici
ze změti kolejí a lokomotiv
v báglu od tenisek
ale víc jsem nestihl
s prsty v hlavních
si mě prohlížela
holka s magnetickou ségrou
kudly se střenkou z perleti
od očí k rukám
jako při skenování..
přijal jsem to nezávazně
jako by mě postavili
ze stavebnice
ale přitom jsem v duchu viděl
jistý bod za jejím čelem
a hledal způsob
k proniknutí......
pohnul jsem rukou
ale dotek nepřišel...
nechci tě zabít
jen hledám spojence
k cestě z devátého levlu...
otřela se mi o zápěstí
zrovna když ji míjelo
jakoby vytáhla zašeptání
mezi sedadly čtyři a pět
sedmnácté řady
ze stadiónu
opilého šílenstvím
superbowlu...
síla světla
proplula rudým řečištěm
zasáhla mne jako Herkula
do středu hrudi
a srdce nespoutané
prvotním šokem
začalo hledat skuliny
kudy ven
zářící jako lampa
co její svit mlha krotí...
v žáru aurorálních bitev
klíčíš v mém nadhlavníku
s tebou má Arkádo
jsem ochoten
rozjet se za snem
i když on to ještě netuší...
neviditelně vyvěrá
kdesi na pozadí
a já
vyburcován
z hibernace
se kolébavě potácím
ze své jeskyně
do věrohodné budoucnosti...
náhle jsem se zaposlouchal
do sražené páry
co odkapává
z pokroucených konstrukcí
a ucítil pohyb
mezi pravidelností...
vytáhl jsem brokovnici
ze změti kolejí a lokomotiv
v báglu od tenisek
ale víc jsem nestihl
s prsty v hlavních
si mě prohlížela
holka s magnetickou ségrou
kudly se střenkou z perleti
od očí k rukám
jako při skenování..
přijal jsem to nezávazně
jako by mě postavili
ze stavebnice
ale přitom jsem v duchu viděl
jistý bod za jejím čelem
a hledal způsob
k proniknutí......
pohnul jsem rukou
ale dotek nepřišel...
nechci tě zabít
jen hledám spojence
k cestě z devátého levlu...
otřela se mi o zápěstí
zrovna když ji míjelo
jakoby vytáhla zašeptání
mezi sedadly čtyři a pět
sedmnácté řady
ze stadiónu
opilého šílenstvím
superbowlu...
síla světla
proplula rudým řečištěm
zasáhla mne jako Herkula
do středu hrudi
a srdce nespoutané
prvotním šokem
začalo hledat skuliny
kudy ven
zářící jako lampa
co její svit mlha krotí...
v žáru aurorálních bitev
klíčíš v mém nadhlavníku
s tebou má Arkádo
jsem ochoten
rozjet se za snem
i když on to ještě netuší...
» 13.02.2011
» komentářů: 6
» 13.02.2011 - 12:26
střelkyně1:
Dobře jsem se pobavila...kohopak to odstřeluješ hned v počátcích jara?Ale hezky si ji napsal..:)))
Dobře jsem se pobavila...kohopak to odstřeluješ hned v počátcích jara?Ale hezky si ji napsal..:)))
» 13.02.2011 - 19:29
xoxoxo:
radiace
neviditelně vyvěrá
kdesi na pozadí
a já
vyburcován
z hibernace
se kolébavě potácím
ze své jeskyně
do věrohodné budoucnosti... náhle jsem se zaposlouchal
do sražené páry
co odkapává
z pokroucených konstrukcí
a ucítil pohyb
mezi pravidelností... to je parádní jízda slov a tato část je skvělá a origoš:)!!
pěkný výbuch v zóně slov;-)
radiace
neviditelně vyvěrá
kdesi na pozadí
a já
vyburcován
z hibernace
se kolébavě potácím
ze své jeskyně
do věrohodné budoucnosti... náhle jsem se zaposlouchal
do sražené páry
co odkapává
z pokroucených konstrukcí
a ucítil pohyb
mezi pravidelností... to je parádní jízda slov a tato část je skvělá a origoš:)!!
pěkný výbuch v zóně slov;-)
» 13.02.2011 - 20:49
Mbonita:
zacíleno na sny...tak jdi za nimi
zacíleno na sny...tak jdi za nimi
» 15.02.2011 - 20:50
isisleo:
))..kanibalní?
))..kanibalní?
» 20.02.2011 - 17:43
šuměnka:
H o u p a l i se
na souhvězdí Vah
/ ona na jižním, On na severním klepetu /
A byli zárukou vesmírných rovnováh
té velmi zvláštní mise
v níž ona hrála princip, On zase asketu
/ takový manicheismus kosmologie / Viděli světlo vlastních hvězd
Vnímali cit, který z nich ožije Slyšeli kdesi na pozadí šum A měli sílu úděl nést Však ochutnali nerozum… Zvládali časoprostor, hmotu i energii
Tak spravedlnost přenechali Astraii a vnořili se kdesi na pozadí odrazu
do neviditelného vyvěrání
do kolébavě potácivých obrazů
do pokroucených konstrukcí a tkání
do věrohodné budoucnosti sdílení
až ucítili pohyb i magnetické mrazení… Hledali způsob k proniknutí
/ otřela se mu o zápěstí /
a když ucítil zavanutí …už uměl chutnat jí i mlh svit v rukou nésti…
H o u p a l i se
na souhvězdí Vah
/ ona na jižním, On na severním klepetu /
A byli zárukou vesmírných rovnováh
té velmi zvláštní mise
v níž ona hrála princip, On zase asketu
/ takový manicheismus kosmologie / Viděli světlo vlastních hvězd
Vnímali cit, který z nich ožije Slyšeli kdesi na pozadí šum A měli sílu úděl nést Však ochutnali nerozum… Zvládali časoprostor, hmotu i energii
Tak spravedlnost přenechali Astraii a vnořili se kdesi na pozadí odrazu
do neviditelného vyvěrání
do kolébavě potácivých obrazů
do pokroucených konstrukcí a tkání
do věrohodné budoucnosti sdílení
až ucítili pohyb i magnetické mrazení… Hledali způsob k proniknutí
/ otřela se mu o zápěstí /
a když ucítil zavanutí …už uměl chutnat jí i mlh svit v rukou nésti…
» 26.02.2011 - 13:14
Actafool:
málo kdy tvá díla komentuji..jsou dokonalá, takže komentáře jsou zbytečné..ale jednou za čas musím napsat, že se mi moc líbí! ST
málo kdy tvá díla komentuji..jsou dokonalá, takže komentáře jsou zbytečné..ale jednou za čas musím napsat, že se mi moc líbí! ST
Předchozí: experimentální... | Následující: pololetní...