Teplomil

Než otevře ledničku
nasadí si čepici
a nejvíc jej vyděsí
sníh, led a box mrazící

Zmrzlině, té se vyhýbá
aby nedostal angínu
než usedne si do trávy
teploměrem změří hlínu

Okna jen všude zavírá
nesnáší skryté průvany
láká ho jen voda horká
hned vám vleze až do vany

Ruce, nohy jako z ledu
tělo přehřátí se brání
věčně jen u kamen sedí
tam kde teplo bývá k mání

V noci se mu zdávají sny
jak žije si na rovníku
vyhýbá se stínu stromů
má v životě děsnou kliku

Nevěřili byste co je
jeho láska vroucí, snová
vlastní skleník v tropech míti
nad ním díra ozónová

Říká lidi, co blbnete
škoda že tu ještě není
velmi by se nám hodilo
to globální oteplení