podhoubí...
pod oblouky...
» autor: enigman |
zastavil jsem
v podloubí
u dveří
s mosazným tympánem
lusknul na prsty
palička se roztloukla
a klíč v zámku
otočil pavučinou...
vešel jsem dovnitř
se slánkou v ústech
nebo to byla cukřenka?
huhlajíce
potřeboval bych vyplnit
hlavu
mám sice pár nápadů
ale jelikož mám uvnitř
spoustu místa
odráží se tam sem
a nedají se chytit...
proč ne
takových tu mám víc
zrovna jednu zkoumám
a klepla do ní kladívkem
až se rozletěla
/měla pravdu byla dutá/
posaďte se
a sundejte si ten aluminát...
vypadala jako vodní panenka
měla pleťovou masku
sytě zelenou
a od kolenou dolů
/no ploutev to nebyla/
samozřejmě lýtka
ladná jako štika..
sedl jsem si k ostatním
ona vzala kleště
a začala vesele kleštit
po krcích
až došla ke mně…
jakoby se vyplnilo
myslím že už jsem uzdravený
akorát mám
neodolatelné nutkání
něco výživného ochutnat...
s úsměvem odložila nářadí
a prstem si přejela od líce až
k rameni
nedáš si špenát?...
v podloubí
u dveří
s mosazným tympánem
lusknul na prsty
palička se roztloukla
a klíč v zámku
otočil pavučinou...
vešel jsem dovnitř
se slánkou v ústech
nebo to byla cukřenka?
huhlajíce
potřeboval bych vyplnit
hlavu
mám sice pár nápadů
ale jelikož mám uvnitř
spoustu místa
odráží se tam sem
a nedají se chytit...
proč ne
takových tu mám víc
zrovna jednu zkoumám
a klepla do ní kladívkem
až se rozletěla
/měla pravdu byla dutá/
posaďte se
a sundejte si ten aluminát...
vypadala jako vodní panenka
měla pleťovou masku
sytě zelenou
a od kolenou dolů
/no ploutev to nebyla/
samozřejmě lýtka
ladná jako štika..
sedl jsem si k ostatním
ona vzala kleště
a začala vesele kleštit
po krcích
až došla ke mně…
jakoby se vyplnilo
myslím že už jsem uzdravený
akorát mám
neodolatelné nutkání
něco výživného ochutnat...
s úsměvem odložila nářadí
a prstem si přejela od líce až
k rameni
nedáš si špenát?...
» 14.03.2011
» komentářů: 5
» 15.03.2011 - 06:10
Konec konců:
Závěr mě lehce překvapil. jinak dobře sis se slůvky pohrál. ST!***
Závěr mě lehce překvapil. jinak dobře sis se slůvky pohrál. ST!***
» 15.03.2011 - 18:44
Mbonita:
loubená špenátovým listem
v pavučinových punčochách
stála
v domovních dveřích
a pravila
pohlédni...Maja vestida:-)
loubená špenátovým listem
v pavučinových punčochách
stála
v domovních dveřích
a pravila
pohlédni...Maja vestida:-)
» 15.03.2011 - 20:29
střelkyně1:
Opět jsi mne dostal... do mých dětských let!Hle,Neználek ve Slunéčkově...:)))
Opět jsi mne dostal... do mých dětských let!Hle,Neználek ve Slunéčkově...:)))
» 19.03.2011 - 23:55
zelená víla:
dávající plnost...
dávající plnost...
» 29.03.2011 - 12:36
šuměnka:
Z k o u m a l a
jsem dutost různých hlav… A roztodivné nápady
co v prostoru tom zbyly
jsem do nádobek chytala
některé za nohy a jiné za rukáv
na další použít jsem musela své samostříly… Životnost mohly mít jak cikády
kdybych je nechala uletět do nikam
/ možná i delší? /
však šlo by jen o pouhé dohady
jaký je skutečný stav žití
projevů vědomí pod naleštěnou pleší… Tu do klepnutí kladívka se náhle vmísil tón
*zas objevil se sladko-slaně sám
*zas lusknul prsty, jak to dělává
*zas náladu měl jak čert na podšití a něco v ústech, mluvou na žargon
huhlal, že chtěl by vyplnit
/ přání néé / jen tuhle svoji head Tak vzala jsem si kleště
a svůj zelený štít
a nejprv olízla mu ret A když řek´; ještě
tak rozesmál mě jeho apetit jen odcvakla jsem víčko nádoby,
co nejblíž´ stála nám
a nápady se do něj vnořily
jak volné duše v záhrobí
když postihne je stihomam a když se vyplnil téměř až po okraj
což chvíli trvalo tak procedil jen; klidně ze mě saj …a buď mou magikou, symbolem, mandalou…
Z k o u m a l a
jsem dutost různých hlav… A roztodivné nápady
co v prostoru tom zbyly
jsem do nádobek chytala
některé za nohy a jiné za rukáv
na další použít jsem musela své samostříly… Životnost mohly mít jak cikády
kdybych je nechala uletět do nikam
/ možná i delší? /
však šlo by jen o pouhé dohady
jaký je skutečný stav žití
projevů vědomí pod naleštěnou pleší… Tu do klepnutí kladívka se náhle vmísil tón
*zas objevil se sladko-slaně sám
*zas lusknul prsty, jak to dělává
*zas náladu měl jak čert na podšití a něco v ústech, mluvou na žargon
huhlal, že chtěl by vyplnit
/ přání néé / jen tuhle svoji head Tak vzala jsem si kleště
a svůj zelený štít
a nejprv olízla mu ret A když řek´; ještě
tak rozesmál mě jeho apetit jen odcvakla jsem víčko nádoby,
co nejblíž´ stála nám
a nápady se do něj vnořily
jak volné duše v záhrobí
když postihne je stihomam a když se vyplnil téměř až po okraj
což chvíli trvalo tak procedil jen; klidně ze mě saj …a buď mou magikou, symbolem, mandalou…
Předchozí: in pace... | Následující: présent...