zahalen podzimem...
procházím podchodem když tu náhle se z šera vynořil na zdi portrét ženy... má závoj a šaty dlouhé jako ozvěna skryté nahoty se zdrojem světla jako výseč do tmy ozářenou pletí... na nohou modré punčošky a bílá látka s krajkou objímající tělo jako vodopád poetiky končící v tůni... a tak jsem počal sledovat ten proud [...]
» autor: enigman |
procházím podchodem
když tu náhle se z šera
vynořil na zdi
portrét ženy...
má závoj a šaty
dlouhé jako ozvěna
skryté nahoty
se zdrojem světla
jako výseč do tmy
ozářenou pletí...
na nohou
modré punčošky
a bílá látka s krajkou
objímající tělo
jako vodopád poetiky
končící v tůni...
a tak jsem počal sledovat ten proud
až do středobodu
toho zvláštního obrazu v obraze
jako bych pádloval
s hořící svící v ústech
ke skalnaté proláklině
doufajíc že naleznu
fons et origo
ve spojení moudrosti a přízně
tajemství stvoření
neposkvrněného nenasytností...
když tu náhle se z šera
vynořil na zdi
portrét ženy...
má závoj a šaty
dlouhé jako ozvěna
skryté nahoty
se zdrojem světla
jako výseč do tmy
ozářenou pletí...
na nohou
modré punčošky
a bílá látka s krajkou
objímající tělo
jako vodopád poetiky
končící v tůni...
a tak jsem počal sledovat ten proud
až do středobodu
toho zvláštního obrazu v obraze
jako bych pádloval
s hořící svící v ústech
ke skalnaté proláklině
doufajíc že naleznu
fons et origo
ve spojení moudrosti a přízně
tajemství stvoření
neposkvrněného nenasytností...
» 02.11.2011
» komentářů: 2
» 02.11.2011 - 19:28
střelkyně1:
Píše ti to stále skvěle...je to za dvě jedničky a za dvě hvězdičky:-)
Píše ti to stále skvěle...je to za dvě jedničky a za dvě hvězdičky:-)
» 06.11.2011 - 19:33
floreciente:
..a začalo to v v obyčejném podchodu
fajn
..a začalo to v v obyčejném podchodu
fajn
Předchozí: jak jsem krájel... | Následující: pokusně náhodní...