Slza

Veru:
Má pěkný nádech...

Siorak:
Zní to dost depresívně. Robot říká KAZ – že by zuby?

no:
...pro mě moc patetické...to přece nejsi ty, Milánku

gabkin:
Kdo ví kdo jsem,
když nevím to sám.
Mám plnou skříň masek
co nosívám.
Teď je plná děsu,
já zrcadla se bojím.
Uprostřed lidí
pln bolesti stojím.

Jsem ten kdo jsem:
Nudné

Rybí_kost:
popravčí je kat, je však člověkem...i jeho bolí tít tvůj cit...

Slávka:
...foukám *

STIMPRE:
...nepomůže nic...jen čas...drž se.Tomáš

carodejka:
Ve verších cítím mnoho smutku,
však život ale má dvě tváře,
otoč se zády ku zármutku
a štestí ať tvé kroky sváže!

Bíša:
Stále mi v uších zní
přízrak se i u Tebe nudí...

Liv:
Uno perfekto!

Liv:
To PCSA: Už tu zase oxiduješ?! Nudnej jsi tu jen ty.

Navire:
Když cit je popraven
bezcitnost z mrtvých vstává.
Soucit jde z kola ven
zlu sláva se provolává
a noc je dnem a nocí den...
...brrrr to je vážně špatný sen. //ale jsou i horší:
„Hey, girl, you look like a bad dream...“ //

prostějanek:
Odešlo světlo
a zas se vrátilo,
bohužel pro mě
svý teplo ztratilo...

Radek Holomčík:
Docela mě mrzí, že jsem si této básničky nevšimnul dřív. Je opravdu povedená, ve všech směrech, hladce se line a má myšlenku.
Na rozdíl od ( Pána vší hodnotné poézie )Tydlyfóna si nemyslím, že je nudná...

...tohle je opravdu zvláštní...a já tu dneska končím...hezky se mi četlo