Noc.

Tak nějak přemýšlím.
co to je s Tebou
Zda podzim vinen,
nebo já sám.
To drobné chvění,
nebývá zimou.
Tak se srdce chvěje,
když na pravdu se ptám.
Nespatřen, slyšen?
Jak velkou mám moc?
Abych tě nabízel
hvězd plnou noc.
Ne neprotestuj hned,
my zůstaneme oblečení.
Však aniž bych se snažil,
určitě to mnohé změní.
Jen mlčky spolu půjdem
a ráno hvězdný prach.
Zjistíš, že se blýská
Ti jasně na botách.