Drž se chlape.

Je to tři měsíce,
co mi klíče půjčoval.
A mávl rukou – ale prosim tě,
když na tátu jsem se ho ptal.

Jo – taky Milan a pár prázdnin
jsme byli dvojka na zabití.
Naši fotři spolu lodě spravovali
a nás si posílali pro něco k pití.

A já mu říkal v létě vole,
svýho táty si važ.
Víš hovno na jak dlouho
ho ještě vole máš.

A dnes v té síni smuteční,
mi jeho oči odpověď řekly.
Jindy plné rebelství,
v tom šeru slzou měkly.

Asi vezmu klíče k lodějnici,
stavím se pro něj, že flašku mám.
Mlčky tam chlastat na břehu jak kdysi,
jen každý se svým tátou bude sám.