Snad.

pavlis:
tohle ale nemyslíš tak úplně vážně ?!?!?!...co bychom si tady počali bez tvých sarkastických poznámek a hlubokých pravd o lidském bytí a nebytí ? Roboti říkají -KDO už by nám zbyl ???

Beepat:
S námi čti a pro nás piš ....chyběl bys nám, však to víš )))

gabkin:
Víš, ozvala ses první, ale odpověď je stejná pro všechny.
Nemažu, neodcházím, jen na nějakou dobu přestávám psát veřejnosti, než se to ve mně usadí.
Bez Literu již nemůžu být, dělá mně dobře si vás číst a ve vzkazech si komenty neodpustím, jen se vás nechci dotýkat. Teď zas pár lidí bude říkat , zas mu nerozumím,
časem pochopí.
Prostě mi vadí pohřby, od pohřbu mého táty, a tady je jich poslední dobou moc. Já nejsem zas tak dobrej herec, abych mohl hrát všechno.
Jinak sraz platí. Nikdy jsem nevzal slovo zpět.

gabkin:
jo a zas bych zapomněl.
D Ě K U J I !!! za všechno.

...také jsem Tě chtěla přemlouvat...teď jsem si to tady přečetla a chápu Tě, myslím, že to stejně dlouho nevydržíš

Bíša:
Chápu Tě...

Slávka:
Tož, dobrá, Gabi! :*), posílám pohlazení, pa Slávka

Psavec:
Snad Ti můžu tip dát.

Levandule:
Milane... chápu Tvé pocity... Avšak... prosím... sundej ty černé brýle... a třeba uvidíš i mnohá zrození... už třeba v této Tvé básni komentuje několik nových modrých novorozenců ))
Jsme v moderní době... co kdyby u jejich narození nebyli jen rodiče... ale třeba i kamarádi a přátelé? A že Ty umíš být kamarádem brzy spoustě modráskům? )) Tak nasaď svůj úsměv, bílý plášť, vem s sebou své vlastnoručně naložené rybičky, dobrou lahev... a jdi slavit nové porody. Pohřbů už bylo dost.
(kromě toho, na další lahvinku s Jirkou se těším... teď se teprve ukáže, nakolik jsou naše vztahy virtuální a nakolik opravdické...)

Lucie Teru:
Chápu tě...poslední dobou každé ráno přemyšlím nad tím že na Liter nějakou dobu nepůjdu...že nebudu psát...nebudu komunikovat...nebudu číst...prostě nebudu...ale...(jak já to slovo nemám ráda)...potom každé ráno zapnu počítač a je mi nějak líto, že toho dne nepotkám své přátele které jsem tu našla...a kteří mě drží nad vodou...Milane ty jsi jedním z nich...každé ráno ať je jakkoliv smutné...mi věnuješ kousíček smíchu, i když ty sám k tomu nemáš důvod...a nejsem jediná pro koho jsi důležitý...svět není černobílý

spare:
Snad – nebude to dlouho...taky děkuju.

tak budu čekat........ až se to v tobě usadí a ty sem dáš další věc, která mne buď zarmoutí svou pravdou a nebo přinutí k smíchu svým lehkým nadhledem....
a zatím tě budu číst aspoň v komentech dílek, co tu zanecháváme..... i ty totiž mile pohladí, rozesmějí nebo pravdou života rozesmutní.....
a abys věděl, my tě máme rádi

Siorak:
Připadá mi, že ses teď opravdu dobře rozepsal. A teď se chceš stáhnout.. Asi sám víš proč. Je mi líto, co tě potkalo.

Aťan:
Trochu se pohybujeme na minovém poli. Napsal jsem ti vzkaz.

gabkin:
Vyjímka – on je ředitel.
Aťane tanči, jidi se dívaj, na miny ser!

Aťan:
Tak jo, na nohy kašlu, ale mohlo by mi to utrhnout i kou... Milane, emoce stranou, nebo se z toho v tomhle modru zblázníme za živa. Vím proč to píšeš, a jsem moc rád, že jsme se ve vzkazu spolu domluvili a jsme pořád přátelé.

Romana Šamanka:
Milane, udělej jak to budeš cítit, ken prosím neodcházej z modrého nebe ...

Bíša:
Ještě přemýšlej, Levandulka Ti to napsala za všechny...
Choď k nám, plň úkoly institutu a zase piš...

Severka:
Všichni budeme rádi, když tu budeme vnímat Tvou přítomnost;)*...

Jiparo:
...Ti, kteří už jednou začali vpisovat svoje pocity do modrých stránek času, se už nemůžou spokojit s pouhým čtením cizích (byť srdci sebebližších) pocitů ...

stupid genius:
Tak tohle je moc hezky napsaný.

Terakota:
Vážně budeš jen číst ?

Rikitan:
Číst je krása. Někdy. Psát je lepší. Časem.

spare:
Stal ses mou inspirací...je mi tak blbě, že ,,snad“, vidím právě teď ,,napořád“.Možná život dostane zpět řád.
Pomohlo Ti to tehdy ?

hašlerka:
moc hezká

PIPSQUEAK:
Působivá, moc se mi líbí...*:)