Mrtvé zvíře

Jiparo:
...divočinu („se zelím nebo šípkovou omáčkou“) nebo ovárek a jitrničky ?
Milane, já myslím, žes tolik neodbočil ..láska přece prochází žaludkem

Lucie Teru:
a klobásky...ňam ňam....takovou lásku přijímám...z jejího přesycení občas bolí jen žaludek...

takova:
Proto jsem přestala psát,
veselé věci přestali mě napadat.
Tak vzhůru do prasat.

Aťan:
Milane, nerad ti to říkám, asi tě vyděsím – ale jsme určitě propojeni. Jen jsem tu pověsil úvahu na tohle téma, narazím na tvoje skvostné dílko!

vidíš, já o ni neprosím a ona za mnou leze, asi se začnu věnovat pouze mrtvé zvěři... mimochodem, takové zvěřinové hody, dančí gulášek, jelení steak.... mňam

...já bych si zase dala „krvavý“ jelito )...máš recht

Lorraine:
Možná to tu trochu pokazím, ale ač nejsem vegetariánka, tenhle druh masa mě nechává naprosto chladnou, zůstanu raději u té původní lásky...ta co prochází žaludkem je pro mě jen proces k přežití...ale vy ostatní si ji vychutnejte )

s.e.n:
Prase je inteligentní zvíře
ví že roste pro zabití
žere,žere,neustále
radost chce nám udělat. A my zase v dobré víře
hlupáci též nejsme žádní
na vepřovém či kačence
můžeme si pochutnat.

Lucie Teru:
No taková kačenka se zelím a chlupatýma knedlíčkama...ňam Teda Milane co mi to děláš...já se po vánocích snažím hubnout a ty dáš takovýhle téma........jakej já mám hlad....ach jo

gabkin:
já vám tady zabiju prase,
a vy už sklouzáváte zase.
slova jako kačenka
a nedejbože chlupatý,
to už je fakt lepší
velebit ty rohatý.
to až přijde bean,
zase začne s tím... jo a roboti píšou URQ... jako plzeň

takova:
Checht myslela jsem,že je to dané téma na básničku,tak jsem jí napsala a ono to asik mělo přijít sem???

takova:
Po dlouhé době miluji
ten pocit se vypovědět nedá
spokojená,rozesmátá,rozhodná
jen vím,že je to láska přechodná
že zmizí, zmizí pozvolna
jako objekt mé lásky
ale nač si dělat vrásky
vždyť za rok zase
zabijeme mé milované PRASE

s.e.n:
To jsem ráda,že konečně miluješ
je to láska,vskutku jako prase
a je prima ,že příští rok zase
touhu máš zas zabít prase.

Cecilka:
Nevěřím!!
Potřebuješ ho ještě upečené,
strčené pod nos, krásně upravené,
na více způsobů, přímo vepřové hody,
jen zabité je práce..ta se k tobě nehodí.. ;oD

Psavec:
Zrovna mám napsanou básničku o lásce, ale jak vidím, ty ten božský cit zavrhuješ kvůli mrzké žranici. Já můžu klidně básnit o lásce i nad upečenou kačenou, ale abys neřekl, tak sem hodím jinou básničku. Jak říkají vzdělanci: Nou problém.

gabkin:
cecilko má spanilá,
nedělej si škodu,
já jsem totiž synek,
z řeznickýho rodu.

Cecilka:
No, tím spíš..
pak víš, co to obnáší..
mastnota, nádobí..
vážně ti srdce unáší??
Nevěřím!! D

gabkin:
a proč bys mě nevěřila?
mě zajímá jen žrádlo.
někdo jiný odnese
to nádobí a prádlo.

Cecilka:
No jistě!!
Já zapomněla,
od toho máš baby!!
Zas jenom kamufláž byla
óda na jich vnady.. P

Aťan:
Milane, já ti píchnu. Bez práce nejsou koláče a bez zabijačky nejsou jelita. Rychle ze studny ven, u Gabkinů je zabijačka!!!

gabkin:
Opatrně s výběrem,
zabytá byla svině,
ať někoho neserem,
že je to kolegině.

gabkin:
samozřejmě ZABITÁ, ale jak jde o žrádlo...

Bean:
chuďátko prasátko..
uhyne zakrátko..
Gabkin ho sežere
pěkně se napere..
zbude je prázdný chlív..
kdybych to věděl dříf..
chrochtáčka bych osvobodil..
do chlívku bych z gumy hodil
zvíře které Gabkinovi
krvelačné zoubky zlomí.. tak!

Cecilka:
„zabytá“ a „kolegině“..
„ňák“ se ti to přehodilo,
nebo že by podvědomí
intuitivně propojilo??
P

gabkin:
Z diktátů jsem kule nosil,
schovívavost – tu bych prosil,
já nestačím hlavě psát,
natož jaké Y-i tam dát.
a nečtu to po sobě,
opravy nechám na tobě.

Cecilka:
Tady nejde o opravu,
spíš o „náhodu“..a ta se stává..
ráda bych rána dožila,
tak v tuhle chvíli mávám.. ;oD

Bíša:
Uí,uí
strachy se chvěji
morfologicky
i fiziologicky
jsem podobný praseti...

kdybys potřeboval píchnout s tou zabíjačkou.... jisté zkušenosti mám, neb jsem domácí vrah zvířecích neviňátek v podobě kuřat, kachen, hus, krůt, králíků i prasat, jo, vlastně ještě i koz a ovcí, víc jsme toho nechovali... a výrobečky udělat taktéž ovládám...

MalaIzis:
Zažírám lásku,
zažírám žal,
chrochtám si vesele
pro sebe dál.
Ponurých lidiček všude je dost,
o láskou jsou chřadnoucí
a jsou jak kost.
K šunčičce, k jelítku,
lásku mám k dobytku.
Oleje rostlinné nestrpím, Gabkine!
Lidé ač hříšní, tuk živočišný
měli by dle rady preferovat,
sklerózu oddálí, nemusí z povzdálí
o lásce „literovat“... PS: Jdu něco ugrilovat!
Přírodní produkty jsem vychválila totiž již v dávných dobách v básni Jedno ráno ženy. Je to tak, žádné náhražky. Démon.

cevert:
a slivoviiiiičku

Romana Šamanka:
Jak vznikají rízečky Když bachyně potká prase
všechno se s nima trase
a pak se bachyni zakrátko
narodí nejedno selátko

Romana Šamanka:
ups. nebo řízečky
vás trápi i/y
mně moje čeština
to je ale nuda – tedy psina

Siorak:
Svět zabývá se otázkou,
být, či nebýt ..
zblbnut láskou? To beat, or not to beat,
ne, raději nechat žít.

MalaIzis:
Hele, Gabkine, nerada tě ruším, ale jestli už jsi dosvačil, měl by ses vyjádřit.
Případně pokračovat jiným zvířátkem.

gabkin:
Vyjádřit maričko k čemu?
Snad vypsat další téma?
To nemusím jen já,
to život napoví.
Co by jste chtěli vědět?
Že dřív jsem sem chodil pro radost,
a teď to zabolí.
Dřív jsem tu potkával poezii,
teď hojí se tu mindáky.
Jo taky jsem je sem dal,
však nějak zabalit jsem je se snažil.
Začínám chápat JirkuS,
že po změně tu bažil.
Lidi maj různá období,
tak teď je asi špatné.
Tak nějak cítím opravdu,
že něco mělo by být vratné.

Nút:
Třeba láhve.. viděl jsi to ?

hašlerka:
zoofil?