Kůže na trhu

Lorraine:
Tady nejde o humor levný,
tam smutek byl zjevný,
a občas ve slovech se najdeš
přijdeš na to, že život je velká lež,
cítíš obsah básně
však slova komentu hledáš marně...

Cecilka:
Dělám, co můžu.
Koště v permanenci..
snad není třeba
se hnedka durdit, přeci!! D Trpělivost prý šlechtí mnohé muže..
tak dočkej času..přináší i růže.. ;o)

Lucie Teru:
A co říct k té básni
co zasáhla nás prudce
až vtipné monology
zamrzly nám v ruce
snad že máš prostě pravdu
a přiznat to nás bolí
no dobře tak je skvělá
usmát se nedovolí

Romana Šamanka:
I humor levný je tady na místě,
pomáha nepodlehnout bolesti zajistě
A že se Ti to prejí,
to je dobré znamení,
můžeš změnit sebe,
změna z Tebe pramení A roboti na to SORry
i lidi jsou božské tvory

Martinecka23:
souhlasím s Lorrain, někdy se těžko hledají slova, ale zkouším to stále znova )

Aťan:
Milane, přísahám na holej pupek, že jsem nejdřív komentoval tvoje předchozí dílko, ...a taky jsem se divil, jak tam trčím osamocen! Narážíš na to, že všeho moc škodí – mnoho levného humoru. Já si myslím, že humor (když není příliš levný), bude tu vhodně vyvažovat zamilovaný patos. Mnoho autorů (autorek) jiné téma ještě neokusili. Ať je na Literu pestrost, myslím si. A jestli můžu mluvit za sebe – mám teď rozverné období, co mě trápilo, z toho už jsem se na Literu vypsal dřív. Dál se uvidí...

prostějanek:
tak já tedy píšu ... a kůži na trh... nosit... se občas vyplatí...

el viento:
bezvadné...prostě „nou koment“ )

Psavec:
Tak Ti píšu koment, že nebude žádný koment.

takova:
Ty máš tak důvod ke stížnostem,,koment u tebe bývá častým hostem,píši sem jiní a věř,je jich dost komentář u nich
zřídka host.:-D

Marfuša:
Jednou táh oráč, jednou vůl
radlici..
a pak půl napůl
tu zemi oba prošlapají.
Slovem :
Někdo rád hostí
a někdo se rád nají. .... komenty všechny těší.Přesto se nedokážu jako čtenář někdy vyjádřit. Nemělo by nás to mrzet. Je to oboustranné.

MalaIzis:
Milý, ale teď bez legrace. Tu minulou básničku jsem četla snad jako první a máš za ní supertip. Bohužel jsem spěchala do práce a abych pravdu řekla tak máš pod tou minulou komentík. No podívej, legrácky jsou legrácky, taky jsou občas potřeba, vážné věci jsou vážné věci, poezie je poezie a je jako sám život. Asi jsem nějak z tvého komentu pochopila, co ti vadí. Tak nejsi sám, ale kdo hledá najde. Myslím, že ty sám jsi dokladem toho, že na Literu poezie je. A krásná. A abych pravdu řekla, taky napíšu třeba něco vážného a pak se jen dívám, jak se mi to v komentech hemží humorem více než laciným. U vážných básní bych to tak nečekala, ale dejme tomu. Zdravím. Mari

gabkin:
Vážení, já jsem jen kluk z vesnice a tohle je moje zábava z dětství, píchat do vosího hnízda. Jen jsem vypracoval svoji teorii k dokonalosti a poté co se vyrojili jsem znehybněl. reagovaly pouze na pohyblivé cíle. Ano, něl jsem nejpevnější nervy, ostatní byli nateklí.
Já už jiný nebudu...

Bíša:
To si stěžuješ na mne
námi uťápnutý Gabkine
ode mě Tě nikdy koment nemine
Tvá báseň zůstává můj kec pomine...

MalaIzis:
Dobře. Hraju mrtvýho brouka.

gabkin:
Vy si tak ze mne něco děláte, akorát tak.... I roboti napovídají PUDel

MalaIzis:
Gabkine, všimni si, že to nekomentuji.

MalaIzis:
Gabkine, všimni si, že to nekomentuji, prosím! To bylo lepší, že? Zdvořilejší, jaksi. Tak, tak. Přátelé, učme se nejen skládat, ale i komentovat. Děkuji předem.

MalaIzis:
Milý Gabkine, buď prosím tak laskav a všimni si, že jsem si nedovolila to nijak komentovat. Děkuji. S úctou a láskou Tvá dnesnekomentující čtenářka.

Cecilka:
No to si teda dělám!!!!
Zdá se, že pochybuješ!!
Větší škodiče nemám,
tak hlídám si, kam „pudeš“!!
Fantazie, jak vidno,
skutečně neschází ti,
musím si hlídat směsi
plné vonného kvítí.. ;o))

Bíša:
No toto nevyslyšet
to i Gabkin musí slyšet...

MalaIzis:
Milý Aťane, četla jsem tvůj komentík. Tak, tak. Také prožívám velmi „hravé“ období. A to od těch časů, kdy si Gabkin postěžoval, že ty vzdechy o lásce už nejdou číst, tak jsme vyhlásili týden bez lásky. A hle, tu jsme se přátelé nějak rozjeli a beru to tak, že všecho s Mírou. Aťane, popravdě, nemůžu se sama zkrotit. Nějak mě to pořád drží a nechce pustit.

s.e.n:
Velmi neotřelá výzva-
držet se jí budu
a když mně nic nenapadne-
tak křížky či hvězdičky
malovati budu.
Křížek bude:Tak už dost!
A hvězdička:To je radost!
+ + + * * * + + + * * *

víš, někdy nějak chybí slova,
za která bych se nemusela stydět
a tak se zkrátka za tip schovám
alespoň tak je mne chvíli vidět...
a navíc , všichni moji milí, vězte,
že nových básní jsou zde denně mraky
když píši koment k básni šesté...
nechci psát to samé a vy asi taky..... G. – nezlob sa...

Levandule:
Jsi prdlouš
Naštěstí po mně... vždycky zbude nějaká stopa... někdy větší... někdy lehounká ))
(dobře jsi to napsal)

Aťan:
Maričko, Gabkin tu měl různá přání, jak jsi správně poznamenala. Řekl bych, že se měnila podle jeho momentální nálady. Jenže kromě jeho přání, jsou tu ještě moje přání, tvoje přání, ostatních přání... Koho se tedy držet? Myslím si, že každý sebe. ) (kopíruji do vzkazu)

gabkin:
Děkuji všem, které to přinutilo se nad textem zamyslet, jen o to mi šlo, trochu se zamyslet nad vztahem bodů a komentů, protože když by se smazalo bodování, o kterém každý tvrdí, že je mu jedno ...a přesto mu dělá radost.
O tom to bylo o upřímnosti.

Aťan:
Každý tvrdí, že mu je jedno bodování? Takhle kategoricky, Milane, bych to nestavěl. Nevlezeš do každé kebule, ani nelze přečíst všech přihlášených 7800 autorů. Pojď na panáka, tam to vyřešíme raz dva.

gabkin:
pardon, zevšeobecnil jsem pouze názory lidí, s nimiž komunikuji a tu odpověď – nemusí být, ale potěší, upřímně přiznali pouze dva. Mnoho jich, v té době Nera řešilo jeho nuly a dělalo ramena, že hodnocení je nebere. Ono totiž za čísla se schovat jde. Slova už nejsou tak anonymní, Ono by bylo zajímavé i bodování beze jmen, pro mne ano, já bych to uvítal. Hned by se vidělo zase víc.

MalaIzis:
Helééééé klucííííííííí, kdy jdeme na toho panááááka?

Siorak:
Mimochodem ten básnický styl, kterým jsi to napsal je skvělý.
Rozumím ti dokonale. Asi o tom napíši úvahu, ať je legrace. Nechceš napsat svou? Do básně se všechno nevejde. Chybí v ní asi pohled z více stran.

Romana Šamanka:
tohle je koment ku komentu, ne k dílu na radu sioraka
jsem to prolítla znova ..
a ja skoro nemám slova ...
nevím, co se děje gabkinovi ...
třeba to jednou taky pochopím ... taky jsou dni když vidím báseň v sekci láska,
že ji rovnou preskočím
a jindy zase čtu vše, co tu je za sebou ...
a občas se některé slova ve mně zaseknou ... hm taky už dávam někdy jenom body
někdy k tomu komentu neshledám důvody
třeba už tam jiný napsal co
sama si myslím a dobrovolně se přiznávam,
mám ráda vaše komenty i body

gabkin:
za kluky z institutu jednohlasně – taky máme rádi tvé BODY Laduško.

Aťan:
Ano, svatá slova, Milane. )

Siorak:
Co BODY .. ale co je pod ním.

Romana Šamanka:
mate na chalupe saunu nebo bazen?
se mi zda, ze na srazu budu mit
z institutu muzsky harem

Romana Šamanka:
hm hm pod body
jsou ty moje obvody

Romana Šamanka:
Gabkine, promin
uz se to zase meni na
lac(i)ny humor

MalaIzis:
Jestli někdo viděl někde laciný BODY, tak já ne.A že jich v šatníku mám dost.

cevert:
souhlas s aťanem

Siorak:
Jednou jsem je kupoval v Quelle. Jedny za tisícovku a ty druhé byly zadarmo, takže dost laciné. Nejzajímavější částí bylo zšišťování Inčina čisla.