Moře

Kapka:
Pěkné překvápko a ST!

labuť:
A já čekala nějakou kulišárnu v Tvém vlnobití )

nejsembásník:
moře sice nemáme, ale je v Čechách krásně!
a když se gabkin zasní,skládá nádherné básně!

Květka Š.:
Vždyť i to „moře“ obilných klasů
má svoji pěknou a českou krásu...
a tam kde moře nemají
tím pohledem se kochají.

Mbonita:
není krásnější vlnění
než to lánu obilí
znám
tu krásu denně uctívám

spare:
stydím se:-(
Já už záviděla.
Ale myslím, že budu stejně...

Romana Šamanka:
jéééé
pohladils mé rozjitřené něco

Psavec:
Překvapil jsi, chlape.

mamina:
vidíš a já myslela, žes ztroskotal u nějaké louže

Bíša:
Čekal jsem něco takového. Nezklamals...

Špáďa:
Zajímavý styl, rýmování začíná na nule
a pořád ho opatrně přibývá. Do extáze se však nedostane, skončí tak na 50 %. Ale moře i z auta vychutnat je někdy fajn, stačí jen pomyšlení... (ke stáru už nám bude muset skoro na všecko stačit jen pomyšlení

Siorak:
.. moře žita – překvapivá pointa

gabkin:
Skutečnou radost mi udělal komentář Špádi. Po dlouhé době jsem zaregistroval skutečně otevřený koment.
Je potěšení si přečíst postřehy jiného autora.... a jen tak teď dovysvětluji... už asi týden, jsem v sobě nosil ty nádherné vjemy, když se ta pole rozvlnila. A již od začátku mi bylo jasné, že krásu s jakou to na mě dýchlo, nedokážu popsat, kdybych se rozkrájel.
Pravdou je, že jsem zajatec rýmování a napsat něco bez toho je pro mě unikum. Druhou pravdou je, že cílem tohoto dílka nebyly literární ambice, ale ta touha, oprášit vzpomínky těch, komu dal život schopnost vidět krásu v běžných věcech.
Snad pochopíte, že s takovou mne Špáďa opravdu potěšil, protož mi popsal vlastě, co jsem napsal a já mám o čem přemýšlet. Třeba o tom, kdybych hledal dokonalost rýmů,
zda bych psal ještě pořád srdcem, nebo rozumem. Je radost mít takové lidi v oblíbených.... jsou tam oprávněně, když člověku dají pocit radosti.

s.e.n:
Ty jsi číslo.Postupně mě tě bylo líto,že se nedalo-že jsi ani neovlažil nohy a nakonec ječmen-být tam tak tě do něj zaženu.
Ale nic ve zlém oceňuji tu poezii pohledu než ještě jsem k ječmeni došla,tak jsem se nad tím zamýšlela,jak
jsem moře viděla já.

toužím.jít.dál:
Začátek na mě dýchl zklamání z nerýmování, ale potom to celkové podání...srdeční nadání...a je po zklamání...střídá to nadšení...a také překvapení (co vše může být „moře“).

stravla:
Díky za tu báseň.
Záviděl by i Sirano,
není co dodat,
všechno už bylo napsáno.

zvířenka:
Jo!..dneska jsem přejela jednu stanici vlakem a musela jít pěšky asi 5km...ale nebýt toho zamyšlení,tak ted nemám bouři vjemů z vůně večerního prosluněného obilí,co vydechuje,odpočívá..sní a těší se na další paprsky....
a šla jsem bosá...PS: Jsem nabitá.Nechceš mně někdo hodit do žita?....Flinta...
Jéééééé...:-)

Žqáry:
... měls vylézt z té kukaně a mrsknout sebou do té zelené;-)... uchvancancující pocit;-)

Kars:
Čekal jsem Norsko a rybaření,
ale aj Chorvatsko je vydařený

Holis:
Čekal jsem na ten závěr, nezklamal...moc hezky se mi četla celá:ST

zelená víla:
Když někdo „vidí“, tak je radost to tady vidět s ním v představách...

hašlerka:
pěkné až vyschly mi pysky, musím si nalit whisky

PIPSQUEAK:
Zajímavá, líbí...*:)