O užitečnosti literáka Čubíka

Žil-byl, kdesi mezi lesy literák Čubík. Tak nějak by začínala pohádka.

Nám v úvaze bude stačit skutečnost, že tato postava skutečně existuje a jedná se o současnou postavu, píšící na tomto serveru. Jedná se patrně i o postavu společenskou, což dokazuje jeho účast na srazech. Jeho literární stránku mohou kvalitativně posoudit ti, co tomu rozumí.
Pro nás amatéry je to klasický zástupce zkratky, kterého jen neznalý považují za málopíšícího autora. Naopak. Jeho zkratková poezie vykazuje velkou znalost a propracovanost dílka. Zástupci tohoto stylu se těžko plagiátují, protože na rozdíl od nich.... autoři neví, které slovo přesně použít.

Zanechme však rozboru stylu samotného a věnujme se autorovi. Jeho potutelný úsměv, již ten je známkou bystrého ducha. O jeho tvůrčí invenci svědčí i taková dílka, kde hravě obsazuje nás, ostatní literáky, dokonce i s jistou trefností povah. Znám ho sice jen skrze stoupající páru horkých nápojů, ale rozhodně mě tento muž upoutal svou obětavou povahou.

S tím také asi souvisí, jeho jedna z posledních aktivit. Tvorba almanachu Literu.

Ano, veliké lidi zdobí veliké činy.... populisticky by hlásaly nástěnky v dobách dřívějších. V dnešních dobách jen mnozí kroutí hlavou, nad tím, že se najde jedinec schopen práce pro společnost (sice příjemně modrou), ale zcela jistě s rizikem, které se stane skutečností, až zazní slova těch, co neumí pochválit a jenom kritizovat. I toho si je tento muž vědom a přesto se pouští do aktivit, do nichž vnáší své jméno i občanský kredit.

No, tak jsme ho pochválili a dostáváme se k tomu, co mě vedlo k napsání této úvahy.

Že jsem jeden z těch, kteří se přihlásili do této sbírky,
s přáním mít prostě památku na léta, kdy jsem si tu plaval v modru. A vrhnul se na výběr těch 5 EX, co chci sdělit světu. A po čtrnácti dnech bloudění ve své tvorbě, dochází k poznání, že na tisk tady toho moc není. Ty dílka, co jsou blízká srdci, tak nějak člověk nechce dát, v pošetilé touze skrýt je světu a hýčkat si vzpomínky. A u děl, kde je vodítko čtenost, či tipy, si kladu otázku nakolik je hodnocení druhých známkou kvality dílka.

A tak postupně propadávají sítem výběru, na kterém se s nebetyčnou drzostí pohupujou čtyřřádkové veršovánky,
které snad jako jediné chtějí říci pár slov o autorovi:
..... na poezii nemá, jen blbne a hraje si na básníka.

A v tom je velký přínos tohoto člověka. Že svou prací a touhou něco pro nás udělat nám poskytl a docela pěkně vycídil zrcadlo tvorby. A jak je jeho zvykem, udělal to pořádně a z gruntu.

Díky Ti Čubas, něco vyberu, ale do Počátek ze mě jede tichá myška, co se v koutku stydí, za tu drzost se veřejně prezentovat.