Synu můj

Co nejde říci,
zkouším si psát.
Jak umět povědět,
že tě mám rád.
Víš, táta mě to neučil.
jak zvládnout city v hrudi.
Jak klukovi v pubertě,
naznačit, že hrdi,
...že hrdi bývaj otcové,
co kluk jim v chlapa roste.
...Chápou svoje otce,
to je synu prosté.
A bojí se chválit,
to moc dobře vím.
V tomhle knihy nepomohou,
neřeknou co s tím.
Tak snad vnímáš to děkuju,
co naučils mě říkat.
Snad máš ke mě blízko
a do smrti se budem stýkat.
Pak, až ti rozum dospěje,
a potkáme se zas...
řekneš...jdeme na pivo....
já ti dlužím čas.