Kostomlaty

Vesničko, vesničko
ve stínu Řípu.
Kostky jsou vrženy,
připrav si pípu.
Již jen dny dělí,
hodinu kdy osvěta,
o tom srazu pod Řípem
v DF vlítne do světa.
Kdy pár poetických bloudů,
různých literárních proudů,
pospolu prahoru předků,
bez dechu(natož slov) dobudou.
Kdy poznají se z modré záře,
nicky dostanou podobu tváře,
a kdo se stydí, rudý bude
(to bude každý – do kopce se pude).
Tak zvažujte přátelé,
zda sebrat svoje děti
a bílé místo z vlastivědy
modrou barvou zatřít.
Tak se v DF vyjádřete
ať s Mardasem víme
kolik chlebů ke snídani
bude třeba natřít.