zdravotnictví

Kdo by se nepozastavil v současné době nad tématem konce roku – jak to dopadne ve zdravotnictví.
Už samotné přípravy akce rozdělily lid naší země na několik táborů. Ty co souhlasí – a ty co nesouhlasí. A v každém táboru se to ještě dělí na různé připomínky, typu souhlasím, ale.....
Někomu vadí, jejich studium za státní prachy a nevděčnost vlasti, někomu braní zdraví národa do zástavy, a tak bychom mohli pokračovat v neplodné diskuzi až do vyčerpání. Což nám laikům nijak nepomůže a naše diletanstké názory problém taky dál neposunou.
Sice si ulevíme a připadáme si rozumnější než ti, co to mají na starosti, ale ono, když se člověk zaposlouchá do argumentů obou stran a zachová si trochu soudnosti, pochopí, že to nemá snadné řešení.
Kdo poslouchal ministra zdravotnictví v pořadu – Krásný ztráty, kde byl hostem, třeba nabyl dojmu jako já. Že ten člověk ví, o čem povídá a asi bude mít smůlu na dobu a systém...... a my ostatní budeme mít smůlu, že nemá šanci proti mašinérii odborů.
Velmi si vážím práce lékařů a neméně ostatního zdravotnického personálu. Ale nemůžu se ubránit dojmu, že to vzali za špatný konec. A tak trochu smutním z toho, až to zopakují jiné složky, které mají do zástavy nějaké služby pro lidi. Trochu to zavání vydíráním.
Alespoň to tak je vidět zpoza plotu fabriky, kde je jedinou zástavou tvůj pracovní výkon, očesaný majitelem podniku a dost zeslabený argumentem – současnou situací, kdy se čeká na nějaké to nesouhlasení ....... aby ti bylo umožněno zapsání na úřadu práce.

A právě v této nelehké době je třeba ocenit ty, kteří se nebojí situace a pouštějí se do boje za naše zdravotnictví. Ano, je třeba následovat. A nahlas jim vyslovit díky. Já je znám, a vy také. Jeden z průkopníků
je nestor Bíša a další v řadě je Marek-mardas. Ti pochopili. Že jen básník může oslovit srdce žen natolik, že jim přiroste k srdci i práce v našem zdravotnictví. Že básně napsané v noci, předané o vizitě, nebo jen šeptané na chodbě skrytě..... i to je odměnou, za jejich péči a pochopení, i to je ocenění,
kde peníz není. A proto tam pobývají, navzdory času.
Ty holky v sesterském mají svou krásu.
Taky se pozoruji, nějak se mi poslední dobou hodně špatně dýchá. Jen co si z plicního pamatuji..... tam nebývá noc tichá. Jen co si zjistím, kde se dá v klidu psát, vezmu kartáček, pastu a pyžamo... půjdu ruku pomocnou zdravotnictví dát.