Ufonka

.
Nemá oči,nemá ústa,ani jeden prs
nemá nic co míti žena má
přišla ke mě jednou z rána
abych si s ní vrz
a teď sotva pletu nohama.

Přiletěla na talíři barvy havraní
vypálila trávu dokola
mrskala si chapadýlky a mě kvůli ní
vypadaly vlasy do hola.

Chtěla po mě styky vilné,jak to dělají
v galaxii Tau Sí 25
vysunula blizny z těla, trochu bublají
první číslo dáme si teď hned.

Nenutila,jenom stála na šesti nohách
a čekala co jí odpovím
já tak trochu v rozpacích udělal jsem
áááááááááách
a co bylo dál už nepovím.

Probudím se v duté kouli, slizem pokrytý
vláčný jako měkká houbička
cítím,jak mi mačká nosík a dělá tý tý
tak mě laská moje samička.

Propíchnu jí bublinu, ta udělala
pšouk...
zalila mě vůně pralinek
promnul jsem si oči a kolem sebe kouk
všude vidím stovky bublinek.

Do každý já vsáknul tělo,potom zase pích
tak to u nich každý dělává
za chvíli jsem byl jak moucha,ale samý smích
ufonka je tuze lochtavá.

Všechno krásné musí končit i když to mrzí
mě i mojí lásku z vesmíru
objala mě chapadýlky,oči se mlží
dojatý jsem z toho nadmíru.

Letí domů červí dírou,mé myšlenky s ní
jestli se mi někdy vrátí zas
rodinka je v mém srdíčku,navždy,to se ví
ženo,děti,taťka zdraví vás...
.
..
březen 2003