Přání holé

isisleo:
..páni, to je dobrá vejmluva.. ))

čubík:
...ženský se zase vymlouvaj na migrénu...:-)))

Terakota:
Čubíku, čubíku. Ty rarášku jeden.

j@newe:
To snad nemyslíš vážně. To přece není báseň.

čubík:
...kdo posoudí co je a co není báseň?...a mě je to stejně ukradený...

čubík:
...já za to nemůžu,Ter...ze mě to leze nějak samo...:-))

Terakota:
Ó, je to fajn. Takové na hranici. Té mé. Ty jdeš klidně ještě dál. Tohle já sice nenapíšu, ale přečtu si to ráda. Někoho mi připomínáš.

čubík:
...snad ne Záviše nebo tvůrce rytíře Smila?...na ty já opravdu nemám...někteří zde,by si měli Smila přečíst...aby věděli...s čím vyrůstali jejich ctihodní předci...ach...ti puritáni...:-

Terakota:
Já bych řekla, že mi prostě připomínáš „chlapa“.

čubík:
...di...fakt?...:-))

Terakota:
Jo, celej on. ...ale tady se asi má hovořit spíše o dílech než o autorech.

čubík:
...bez autora není dílo...to´jest umracicné...:-)

Terakota:
Tak piš dál autore. Čtu tě. Verše tvé lechtivé
a přímá slova,
nutí básně tvé
pročítat znova.

Terakota:
Vypadlo mi tam ve třetím řádku „mě“, ale ty druhé to možná taky nutí.

čubík:
...díky holka...tahle se Ti dobře povidla...:-))

čubík:
...po půlnoci přijde taková...pikantní...ale žádná sprosťárna...i když...uvidíme...

Terakota:
Dnes ? Tak to přijdu. Už se těším. Budu se červenat.

čubík:
...:-)))...musel jsem ji zjemnit...výměnou slůvka...

Terakota:
Napínáš mě. Zítra se u tebe tedy zastavím. Jsem žádostivá. To bude asi zase nářez, co ? Pročítám tak tvoje díla a komentáře k nim...píšeš různé věci. I jemné a něžné verše. Co jsi ty vlastně zač? Duše, ve které nevyznáš se,
od drsných slov ku něžné kráse,
pohlédnout do svého nitra tě nutí,
je plná tužeb, snů a chutí.

čubík:
...baví mě měnit polohy...dost se u toho nasměju – co lidi na to...možná je to taky tím,že nechci bejt v nějaký škatulce...to bych scípnul nudou.../...tahle Tvoje je též povedená...mohla bys zkusit i ty lechtivé...myslím,že by stály za přečtení...:-)))

Terakota:
To bych chtěla, ale ty mi právě moc nejdou. Asi momentálně nemám inspiraci. Tak je čtu u tebe. Je to príma.

čubík:
...já už je moc nepíšu...tyhle jsou z minula...datuju,aby si lidi udělali představu co jsem páchal tehdy a dnes...

Terakota:
Jak to, že je už teď nepíšeš? Pročpak? Co se změnilo?

čubík:
...jsem čím dál tím slušnější...sakra,teď jsem to přehnal...no tak třeba už nemám nápady – to mě budeš věřit spíš...:-))

Terakota:
Ha,ha,ha, ty a slušnější? To ti vážně nevěřím. A nápady určitě máš. Teď už musím běžet. Díky za příjemné chvíle o nedělním dopoledni.

čubík:
...klaním se...přijď zas...:-)