Slůvka

Terakota:
Celou botanickou zahradu Čubíku ti napovídám. když budeš chtít. Celou jarní louku, sad
tobě budu povídat.
Poslechni si, hochu milý,
co šeptají lesní víly.
Něžná slůvka do tvých uší,
nikdo jiný neodtuší.

čubík:
.
Chci každý kvítek ze Tvých úst
vychutnat,ne držet půst.
Chci být pohřben v kvítí
s Tebou
pod fialkou,kopretinou...
či rezedou.

Terakota:
Květy voní, láska chutná,
já jsem holka nerozumná,
neposlouchej svůdná slova,
nechceš-li se zamilovat.

čubík:
.
Co slůvko, to varování -
vzdal se muži od mých dlaní.
Zanech řečí o své touze
buď přítelem v síti
pouze.
.

Terakota:
Slova skládám do kytice,
kopretina,slunečnice,
růže zranila mě trnem svým,
bože, vždyť já krvácím. Ošidné jsou rudé květy,
co opouští moje rety,
měla jsem si pozor dát,
když jsem chtěla zašeptat.

čubík:
.
Krásná slůvka opouští
Tvoje rty
a do poušti
prýští vláha..vůně..jas..
tak šeptej kvítí
zas a zas ...
.

Terakota:
Všude kolem tma je hustá,
zemdlena jsou moje ústa,
nepovím ti toho moc,
dnes už pouze...
.........dobrou noc.

čubík:
.
Dobrou noc a spánek sladký
ponoř mysl do pohádky
tam kde lidi zuby cení
jen v úsměvu, pohlazení...
.