Honem

carodejka:
Moc hezka a pravdivá, neschazi ani krapet humoru a to se mi mooooc libi.

čubík:
...díky carodějko...:)
...to jsem si řekl,co bych napsal na slovo – rostlina...a tohle ze mě vypadlo...:-))

Terakota:
Obejmi mě, napít dej mi,
světlo ze svých očí přej mi,
i teplo těla můžeš dát
a já ti budu rozkvétat.
Květem vonným v barvě nebe
budu stále těšit tebe,
budu radost, štěstí, lék,
to žes mi něhu neodřek.

Marketka3x3:
skvělé... to bych teda taky chtěla aby ze mě „vypadávaly“ takové věci...!

čubík:
...ahoj Markétko...:))
.
Napají,ale málo
chtělo by to
můzy. Které by mne ulíbaly
(všude:)
na necudné
schůzi.
.

čubík:
...napadají...

čubík:
.
Když tak pěkně plosíš
lovie
spášu báseň o pejskovi. Pejsek bude
čubí holka
co kousne jen
do pacholka.
.

čubík:
...Ter...:)
.
Květy zkropím
slzou štěstí
ponořený
Tam
v rozcestí. Tam kde touha
sídlí Tvá
Tam pak ta má
uvadá.
.