Střepy štěstí

no:
čubíku, čubíku )) opět jen chvalitebně... tenisky...ne tenisová ! ty tu princeznu nevyhraješ ))

čubík:
...nene, Marsé...podle mých pravidel se skloňovat může...kde by pak byl tvůrčí rozlet...:))

no:
skloňovat ano, ale dělat z podstatného jména přídavné?!...si to zlehčuješ...no jo, chlap ))

no:
...nehledě na to pokašlání...u t-enisové... jsem si to znova přečetla...čubíííku!

čubík:
...ano...chytrému napověz...;)

čubík:
...podstatné nebo přídavné, to je mi fuk...pro mě je důležitá podstata slova...a to je tenis, ve všech možných tvarech...
...protože, pak by to bylo moc sešněrovaný a sešněrovanej básník je...klobásník...:DDD

no:
...jsem ti ji dala...tu stovku )) i když o tu tu vůbec nejde

čubík:
...díky...
.
Hlavně
že si sranda drandí
i když drncá
do mé
mandí.
Moje paní
s panímandou
také ráda drandí
srandou.
.

Judita:
Tak jsem se zasmála – tedy tentokrát nevím, kdo mě rozesmál víc – zda čubík či marsé – asi je to 1:1...
A hurá do soboty!

čubík:
...ahoj Judito...:))
...přeji Ti...veškeré možné příjemno...;)

prostějanek:
Sloni v houfu kráčí
smutkem věší choboty,
za rakví se vláčí,
smutně koukaj na boty. Tenisky si prošlapali,
teď je pohřbít hodlají,
velkou účast nečekali,
vždyť příbuzných moc nemají. Teď seběhlo se celé stádo,
rakev spouští do řeky,
své tenisky moc mělo rádo,
teď jsou pryč a navěky...

no:
100% pro prostějanka ))

vandule:
100 od Vandule, ha, ha.

čubík:
...tak tak...umíš janku...:))
...to bezva nápad...by mě nenapadlo...:)

čubík:
...ahoj Vandule...:))
...krásný den, nejen v počasí...Ti přeji...
R – DNY říká dny, tak Ti přeju teda dny...a co nejvíc...:-))

Žqáry:
..:oD
..penis..tenis..

čubík:
...já to neřek...:)

Navire:
Tvá definice sešněrovaného básníka je bezkonkurenční!
Díkes za úsměv!

Slávka:
Mno jo, no. Mě ničíš, darebáku! )

čubík:
...i Tobě díky, Navire...:))
...klobásník, je básník nacpanej a uzavřenej do básnivýho střeva...tudíž i nesvobodnej...
...básník ale, musí mít střívko v sobě...být svůj...nezávislý na ničem, jen na svém svědomí...či jak to nazvat...:)

čubík:
...a jak rád, Slávinko...;)