Klaprstnice

.
Byl jednou jeden král
ten jednooký mezi slepými
a na babu si hrál
se svými poddanými
kyprými.

A rýmy je častoval
on důvtipem hýřil
vždyť byl to veršů král
on psal je – však nežil.
Jen na život si hrál.

Byl to statečný král.
Měl tři syny
pak mu na to došla královna
tá ho asi odrovná

že na babu si hrál s poddanými
a rýmy...
dáš mi babu – dám ti svou babu
dám ti babu – dáš mi svou babu...

A pak mu setli hlavu
za jásotu davu
a král v tomhle stavu
hodil se do splavu.

Dobrá duše loví krále
křísí mokem života
a tak ožil kupodivu
díky Plzeňskému pivu.

Hlava však mu mizí v dáli
sežerou jí velryby
proč bychom však králi láli
no co – kdo jsme bez chyby.

Jaké z toho plyne poučení, děti?
Kdo obchoduje s babami
skončí hore labami
v Ústí mezi Labami.

Bať.
Dejme na to lať
králi v téhle době
roste už na hrobě
z petržele nať...

Z hrobu čuchl
si kořenu petržele
a pohádka... moji drazí
jede dále...

Krále ni smrt nezabije
vesele si v hrobě hnije
píše básně, optimista
o životě, dozajista.

Červi lezou do všech tkání
ale to mu nic nebrání
s červy v hlavě psáti hravě
o všech červech na Piavě.

Můzy vdechly mu zpět míchu
hrobníkům je to k smíchu
pomník se už zbortil
poddané tím zhroutil.

Poddaní jsou oddaní
až za hrob svému králi
kladou kytky na hrobeček
bílé svíčky pálí.

Proč hoří svíčky na hrobu
který prázdnem zeje
vždyť král, coby zombí
teď na svobodě tleje.

Duše jeho vzlétla
omráčí potutelný řeči
že tři syny má
královna připomíná.

Král bez života, nemrtvý
bude bloudit světem
za trest musí strašit lidi
že se nevěnoval dětem.

Odhalen král nemrtvý
ten s hlínou místo stropu
idol dívek stále živý
náš český vládce popu.

Žeby božský Kája?

Je to tak, to božský Kája
tady pod ornicí hajá
hezky kantilénou pláče
tohleto slaviččí ptáče.

Ano, ano milý Bene
jsou jen stíny upocené
kdo se k němu rovnat chtějí
tykaj si jen s beznadějí.
.
..
8.10.2006