Pohledy

gabkin:
Není na světě čubík ten,
coby byl stále jen 100 hodnocen.
To až posmrtně se bude Velký čubík psát.
Až už ty kritiky nebudeš................................
..............................................zlobit.
Ale že to trvalo viď.
než navázal jsem nit.

isisleo:
))..aby si se neplet.. chichi

čubík:
...tak tak, Gabkine...já jsem na ty svoje sračičky přísnější, než leckterý kritik...prostě vypouštím do světa své dětičky a některé jsou (podle mě) tak dobré, že je můžu pořád a neomrzí...některé míň a míň...
...jednou si udělám výtah ze všeho a dám tam, jen ty nej nej...a bude jich tam nanejvýš, pár desítek...

čubík:
...ahoj Isi...zdraví Tě starý popleta...:))

Rybí_kost:
a z těch nej nej nej postupem času vyřadíš další a pak třeba zbyde jen jedna...? Ale to se nestane, nerozhodnost vítězí a všechny jsou vítězky

čubík:
...tak přísnej zase nejsem...ale schválně, jednou je projdu a to jsem tedy zvědavej...i když...odstrkovat od sebe vlastní děťátka, která křičí: táto
...ach...:))

Rybí_kost:
..to by ti mohlo urvat srdce...To ne...ušetři je, holátka! )

čubík:
...pravdu díš, Rybičko...nechám to na lidech, ať si to přeberou...vždyť, jak jsme kdysi ve škole říkali – malej blbej alenáš...:))

Rybí_kost:
Jo!! Malá sice nejsem, Vaše taky ne, ale blbá docela dost

Rybí_kost:
ale kdeže...horkost mě vaří na Rybí polévku (fuj..a tu já nerada)

čubík:
...jo, já to myslel takhle – malý blbý, ale moje...básničky, víš...?
...rodiče si taky někdy řeknou: ten náš kluk, je ale parchant...ale aspoň mu chutná...:))

Rybí_kost:
Tomáši, já to pochopila ) Doslova a celé, ale jak říkám, trochu plácám z toho horka, víš (bod varu Rybí polévky)
Dneska to fakt bolí, přemejšlet

čubík:
...hihi...z tohodle horka blbne i tenhle server, nebo co...pořád mě to házelo chybu, až jsem to obešel přes Básničky.cz...a musel znovu přihlásit...to sou věci v kleci...:))
...tady je to prostředí růžový a na reklamách jsou holky v triku...barevný...hmmm...

Rybí_kost:
nemůžu se sem přihlásit (myslím na Liter)... Asi se jim to převařilo, zdá se...

čubík:
...tak zbývá jenom čekat a čekat a čekat...

Rybí_kost:
no to je dnes zoufalejch asi .-) Jsem tu na jukačce,furt to nejde a nejde a nejde...

čubík:
.
Když ráno raníčko, Liter vstal
z interní chyby se oklepal
tu doma, na chalupě, i v práci
vrhli se do modra Literáci
čtou, komentí, básně píší
cvrkot zas hýbe modrou říší
však říše klekla, touto invazí
snad dorazí
snad posila dat, brzy dorazí
musí.
. a Liter znovu klekl

Aťan:
Abys nedopadl, Tome, jako já. Mně se líběj moje nejhnusnější věci. A to už je konec... Nic nevyhazuj, my si to přeberem sami!

čubík:
...jasně Aťane...sem před časem sepsal čtyři sbírky i s ilustracema, tak 1100 básniček...někteří mí stálí odběratelé (2:), je sežrali i s chlupama...a někteří je prohlásili za šunt...i já, když jsem některé opisoval do Literu, bych spoustu spláchnul kamsi...
...ale můj přístup je takovej – v těch básních se musím zachovat já celej...blbej, moudrej, sprostej i duchovní, sranda i chmury...kdybych se moc selektil, tak bych to už nebyl já jakej sem, ále jen výřez, jakási bouda na lidi...ne úplná pravda...
...takže vylučuju jen ty, z kterých mám vyloženě nepříjemnej pocit...nejsem přece literární masochista...:))
...ale opravdovým tvrďákům a tyranům svého vkusu...přihraju i ty sračky...:D

Lota:
Karel Čapek napsal: Úspěch se shání u platícího publika.
Troufám si říci: že u čubíka je to jeho člověčina.

čubík:
...taky mě napadlo, že jsem člověk...ale někdy si připadám, jako omyl přírody...;)

Judita:
Včerejší zoufalka zdraví Rybičku a čubíka... tedy jak jste se sem přes tu chybu dostali, to mi můj uškvařený mozek nebere!!!
Tak sem Tě čubikulo „sežrala i s chlupama“ , ještě jednou díky a hulákám – Kdy bude další chod? Nesmíš být lenochod a musíš psát a psát, až se Ti z compu bude čudit.
Ta pistole je fakt bomba!!!
S ní se praštěná Judy rozhodně nebude nudit, zato lidi kolem sebe krapet prudit... Střílím po každém, kdo sem vejde!

čubík:
...nazdárek Judito, holka...:))
...ta bouchačka nese, skoro jako moje flusbročka Texka, kterou mi kdysi ukradli...hele skus jednu fintu, lehni si na zem na velikananánskou deku otevři pusu a střílej do vzduchu...schválně, jestli se trefíš...já to ještě nezkoušel, ale může to bejt docela jedlý...:D

Judita:
Víš, jaký prdy mi bude vracet strop? Jestli si vystřelím oko, tak mi sháníš zelenou skleněnku – je Ti to jasný?!
Večer to zkusím – já su pro každou kravinu a tahle je obzvlášť povedená! Roboti se zapojují a křičí: JEK
No, to ráda věřím, že s vystřeleným okem budu ječet, že to uslyšíš i Ty, v těch „Kotěhůlkách“...

čubík:
...aháá, já myslel, že máš doma postel s nebesy...hihi...
...tak to zkus venku, ale pozor na éra...to by pak nabralo faleš a škoda bonbónku...:D