Překouřená

lidus:
To snad není možný... Všichni se zbláznili... Jaro leze na mozky

Siorak:
)

čubík:
...bodejť, svedeme to na jaro...;-)

HannyJanny:
) ...kdyby jen na mozky...

gabkin:
Jo tak, to je další mistrné dílko z pera jednoho z předních vůdčích osobností milostné poezie, popisující pulzující lásku kdekoliv, kde ji potká, tak jak ji vidíme i u obyčejné cesty, v její neoděné syrovosti, ukazující prapodstatu touhy rozsévat své geny, jež jenám vrozena. A tak jako při lázeňské léčbě i zde je jak autor správně podotýká, velmi důležité časování.
Bo jak máš inhalace před obědem – nechutná.

čubík:
...a na co ještě, Hanny...?

čubík:
...jsem jen malý střípek v nekonečném moři intimní poesie, Gabkine...mnohdy pochybuji, jestli se mé říkanky, dají k opravdové poesii vůbec řadit...nedají...jen poněkud vázanou řečí, srozumitelnou nejširší populaci, se snažím objasňovat a na povrch vytahovat, různá zákoutí a hlubiny naší lidské(mnohdy i poněkud nechutné) tělesnosti...
...protože i já jsem člověk chybující, mnohdy i přestřelím, či nedostřelím...však i jiní velikáni v dějinách, se dopouštěli chyb a pro celé lidstvo byli mohutným přínosem...tak i já, svou vrozenou plachost zapíraje, zveřejňuji nitro své a badatelskému úsilí podlehnuv, širokou veřejnost seznamuji s nejčerstvějšími výsledky své práce...

HannyJanny:
Milý Čubíku, zapoj svoji fantazii...já Ti napíšu a ty se budeš červenat )

gabkin:
Jestli my nejsme černý koně institutu.
Taky jsem někdy celý červený, ale, co to je proti Aťanovově barvě při těch SMS

čubík:
...milá Hanny, zapojím, ale dej mi slůvko, dvě...ať se má má fantasie o co odrazit...:))

čubík:
...až mi někdy nejde na rozum Gabkine, že Aťan, stydlín, jemuž v končinách těchto rovno není, je ředitelem tak intimního institutu...je to od něj, nesmírně velká oběť a snad ji ani v její hloubce nikdy nedoceníme...

gabkin:
také si myslím, že Aťanova hloubka není doceněna..

takova:
Pánové,,,vaše hra se slovíčky,výběr námětů a jejich zpracování bude určitě po zásluze odměněno.Doufám,že dřív,než jak to u takových bývá..po smrti.
Jinak si vše zaslouží zveršování.

Aťan:
Pánové, dělal jsem přesčas, proto jdu pozdě. Odděloval jsem pod mikroskopem od vajíčka skořápku. A teď k samotné básni: jéééééžžžíííííííššššmarrjáááááá, doufám že jsi nedostřelil...

...je dobře, když se najde někdo, kdo otvírá lidem oči ...doširoka...

čubík:
...děkujeme Taková, za tak milé ocenění...neb, každá pochvala, v řady osazenstva našeho institutu směřovaná, s velkým povděkem přijata jest...:))

čubík:
...počkej Aťane, myslíš, že já byl v té hlavě...?

čubík:
...děkuji za uznání, v naše skromné, však snaživé řady směrované, Voděnko...

zemědělec Karel Motyčka:
ty vole:D