Víle
..................
» autor: čubík |
.
Tak
svou duší
vílu obejmout
očima mužně pohladit
tušenými slovy na rty se vkládat
a spojit se
jednou
pro
vždy
k tanci
ke kterému nohy
nejsou třeba...
tak to bych zvlád
ale
jen s tvou pomocí, vílo.
.
..
27.5.2008
Tak
svou duší
vílu obejmout
očima mužně pohladit
tušenými slovy na rty se vkládat
a spojit se
jednou
pro
vždy
k tanci
ke kterému nohy
nejsou třeba...
tak to bych zvlád
ale
jen s tvou pomocí, vílo.
.
..
27.5.2008
» 27.05.2008
» komentářů: 12
» 27.05.2008 - 22:53
...však...se Ti to určitě podaří...
» 27.05.2008 - 22:59
čubík:
...je dobré, býti mírným optimistou...:)
...je dobré, býti mírným optimistou...:)
» 28.05.2008 - 08:22
takova:
tvá víla pomůže ti ráda
vždyť při čtení veršů,
chtíč do vědomí se vkrádá
tvá víla pomůže ti ráda
vždyť při čtení veršů,
chtíč do vědomí se vkrádá
» 28.05.2008 - 19:01
Bíša:
ty víš, jak na to...
ty víš, jak na to...
» 28.05.2008 - 20:47
Slávka:
*
*
» 29.05.2008 - 08:47
čubík:
.
Pravý chtíč
je míč
se kterým si pohazují oba
navzájem.
.
.
Pravý chtíč
je míč
se kterým si pohazují oba
navzájem.
.
» 29.05.2008 - 09:21
Marfuša:
Kdybych v tvých očích byla víla,
s tvou duší bych se rozesnila.
Mám ale pýchu Marfuši
tak se to jaksi nesluší.
.... hezké vyznání...(tedy ne to moje!!)
Kdybych v tvých očích byla víla,
s tvou duší bych se rozesnila.
Mám ale pýchu Marfuši
tak se to jaksi nesluší.
.... hezké vyznání...(tedy ne to moje!!)
» 29.05.2008 - 22:32
...chtíč, míč...není lepší touha ?
» 30.05.2008 - 00:29
čubík:
.
I Marfuši mohou sníti
louskajíce ořechy
jak lapí prince do svých sítí
a tropí s ním neplechy.
.
.
I Marfuši mohou sníti
louskajíce ořechy
jak lapí prince do svých sítí
a tropí s ním neplechy.
.
» 30.05.2008 - 00:32
čubík:
.
Touha
z ní chtíč jen čouhá
jen jinak, skrytě nazvaný.
Tam teče lidství plná strouha
blátem, pískem, kameny.
.
.
Touha
z ní chtíč jen čouhá
jen jinak, skrytě nazvaný.
Tam teče lidství plná strouha
blátem, pískem, kameny.
.
» 01.06.2008 - 17:51
En:
krásně krásná
krásně krásná
» 01.06.2008 - 20:17
čubík:
...:))
...:))
Předchozí: Na písku | Následující: Hluboká úvaha o chtíči