Království rýmů a šprýmů – kapitola dvacátá devátá
......zde Týnka, opouštěje klín můj v účastném pláči, objasňuje hostím taje, kteréž k nepřítomnému Aťanovi se víží…též i vědma, Meduše zvaná, na pořadu děje jest...
» autor: čubík » archiv Básně / Balady, romance |
.
Při těchto Kosmových slovech, se Týnčina rozvernost poznenáhlu utišovala, až i slzičky soucitu vyhrkly jí do očí, kteréž ona jala se osušovati šnuptychlem, zvícím menšího stanu hedvábného.
Tu pocítil jsem, že kouzlo, jež doposud vyzařovala rozkošně půlená část těla jejího, na ústup překotný se dává a pouto, jež tak zmámilo mou, jinak chvalně známou ctnou přirozenost, uvolňuje své mocné sevření; jež však nemilým nikterak nemohu zváti, anóbrž nejvýše žádoucí jest, však jen tehdy, jde li ruku v ruce s tím, co rozvíjí mou, či její, poctivost a čest.
Než ona, neohlédajíce se již více ku mé osobě, učinivši zadost slzám svým, hlasem pohnutým takto promluvila:
Můj milý, nepřítomný hosti
muži
jak chybí mi tvůj štíp
či plácnutí rozverné
já pjata
až dech se v hrudi úží
a slzy mi kanou
až vlastenecky dojemné.
Ty
jenž tolikráte
snášel jsi statně, za své máky
z ruky mé
vždy cituplné fláky
v domov svůj si odnášejíc
boule
štulce
i prokrvenou líc
(o síle mužné nemluvíc)
tam
uvítav tě tvoje žena
sama náležitě láskou prokrvena
v objetí se vrhne tvé
mužné, nejen poprvé...
ta
zlíbaje tvé rány
boule
modřiny
usne spánkem spravedlivých
k ránu
vedle hrdiny.
A ze slov, kteréž nato tato líbezná pohostinná děva z úst svých, tak rozkošných, vypustila; nám všem čelisti, spadané v údivu nad touto novinkou, po zemi vráz nutno hledati bylo:
Po všechen ten čas
kdy Aťan
s námi popíjeje chutný kvas
sahaje
hojně
na kouzelné mé hýždní obliny
on
nebyl jen prostý kolík
či prasák
v tom
je (skoro) cele bez viny -
stalo se
před léty třemi
kdy kletý Vobližník, tak sužoval děsem tuto zemi
že lidé
za vědmou z hor, se ruče vydajíce
o radu jí plačky žádali
přinášejíc darem
soudek
ku věštění třebné medoviny
a s pokorou
jí sudbu v bázni čekali.
Ona
nalivše si ruče hojnou míru
ve skle přelévajíc zlatavou tu hmotu
prohlédla
kde nechal tesař díru -
našla děsa toho
skrytou
Achillovu patu.
Lok
vráz číše prázdna byla
a vítězně
se bába pustě, na kolo celé řehonila.
.
.
..
13.7.2008
Při těchto Kosmových slovech, se Týnčina rozvernost poznenáhlu utišovala, až i slzičky soucitu vyhrkly jí do očí, kteréž ona jala se osušovati šnuptychlem, zvícím menšího stanu hedvábného.
Tu pocítil jsem, že kouzlo, jež doposud vyzařovala rozkošně půlená část těla jejího, na ústup překotný se dává a pouto, jež tak zmámilo mou, jinak chvalně známou ctnou přirozenost, uvolňuje své mocné sevření; jež však nemilým nikterak nemohu zváti, anóbrž nejvýše žádoucí jest, však jen tehdy, jde li ruku v ruce s tím, co rozvíjí mou, či její, poctivost a čest.
Než ona, neohlédajíce se již více ku mé osobě, učinivši zadost slzám svým, hlasem pohnutým takto promluvila:
Můj milý, nepřítomný hosti
muži
jak chybí mi tvůj štíp
či plácnutí rozverné
já pjata
až dech se v hrudi úží
a slzy mi kanou
až vlastenecky dojemné.
Ty
jenž tolikráte
snášel jsi statně, za své máky
z ruky mé
vždy cituplné fláky
v domov svůj si odnášejíc
boule
štulce
i prokrvenou líc
(o síle mužné nemluvíc)
tam
uvítav tě tvoje žena
sama náležitě láskou prokrvena
v objetí se vrhne tvé
mužné, nejen poprvé...
ta
zlíbaje tvé rány
boule
modřiny
usne spánkem spravedlivých
k ránu
vedle hrdiny.
A ze slov, kteréž nato tato líbezná pohostinná děva z úst svých, tak rozkošných, vypustila; nám všem čelisti, spadané v údivu nad touto novinkou, po zemi vráz nutno hledati bylo:
Po všechen ten čas
kdy Aťan
s námi popíjeje chutný kvas
sahaje
hojně
na kouzelné mé hýždní obliny
on
nebyl jen prostý kolík
či prasák
v tom
je (skoro) cele bez viny -
stalo se
před léty třemi
kdy kletý Vobližník, tak sužoval děsem tuto zemi
že lidé
za vědmou z hor, se ruče vydajíce
o radu jí plačky žádali
přinášejíc darem
soudek
ku věštění třebné medoviny
a s pokorou
jí sudbu v bázni čekali.
Ona
nalivše si ruče hojnou míru
ve skle přelévajíc zlatavou tu hmotu
prohlédla
kde nechal tesař díru -
našla děsa toho
skrytou
Achillovu patu.
Lok
vráz číše prázdna byla
a vítězně
se bába pustě, na kolo celé řehonila.
.
.
..
13.7.2008
» 13.07.2008
» komentářů: 17
» 13.07.2008 - 20:50
saddova:
tip nemas za obsah,ale za vyuziti a pouziti tech slov..potesils Saddovcino oko a za to diky...uzila jsem si to
tip nemas za obsah,ale za vyuziti a pouziti tech slov..potesils Saddovcino oko a za to diky...uzila jsem si to
» 13.07.2008 - 20:54
labuť:
To se mi líbí.. krásně jsem si početla a pořehnila se nad bohatostí jazyka českého a obsahu písma Tvého:o))
To se mi líbí.. krásně jsem si početla a pořehnila se nad bohatostí jazyka českého a obsahu písma Tvého:o))
» 13.07.2008 - 20:57
čubík:
...ahoj Sadd...:))
...tohle je pokračování, po čtyřměsíčním nechtěném půstu...už jsem myslel, že se ho o prázdninách nedočkám...
...ahoj Sadd...:))
...tohle je pokračování, po čtyřměsíčním nechtěném půstu...už jsem myslel, že se ho o prázdninách nedočkám...
» 13.07.2008 - 21:03
čubík:
...zdravím Labuti...ještě dvě, či tři kapitolky a začnu s korekturama, aby se z toho na jaře vyloupla knížka...snad to nepůjde takovým tempem, jako poslední dva kousky – 7 měsíců, to je děs běs...:))
...zdravím Labuti...ještě dvě, či tři kapitolky a začnu s korekturama, aby se z toho na jaře vyloupla knížka...snad to nepůjde takovým tempem, jako poslední dva kousky – 7 měsíců, to je děs běs...:))
» 13.07.2008 - 21:22
saddova:
vydarena, krasna slova, krasnej slovosled, ja jen blahem mrucim...:-)
vydarena, krasna slova, krasnej slovosled, ja jen blahem mrucim...:-)
» 13.07.2008 - 21:32
Aťan:
Hele Čubajs... osušil jsem vlhký zrak, neb na klávesnici vidno nebylo. Zalekl jsem se tohoto, jsa psáno v osobě první: sahajíc
hojně
na kouzelné mé hýždní obliny Napodruhé jsem zjistil, že Týnu, a né tebe, jsem studijní rukou šmátralkou navštíviti ráčil... ) ty vole...
Hele Čubajs... osušil jsem vlhký zrak, neb na klávesnici vidno nebylo. Zalekl jsem se tohoto, jsa psáno v osobě první: sahajíc
hojně
na kouzelné mé hýždní obliny Napodruhé jsem zjistil, že Týnu, a né tebe, jsem studijní rukou šmátralkou navštíviti ráčil... ) ty vole...
» 13.07.2008 - 21:34
))
» 13.07.2008 - 21:46
monterka:
Teda – tohle bych napsala jenom ve velmi silném pohnutí mysli:-) ... (p.s. by mě celkem zajímalo koho tady co pohnulo, protože staročeština mi už nic moc neříká:-)))
Ale jinak st, protože z hlediska formy je to moc krásné!
Teda – tohle bych napsala jenom ve velmi silném pohnutí mysli:-) ... (p.s. by mě celkem zajímalo koho tady co pohnulo, protože staročeština mi už nic moc neříká:-)))
Ale jinak st, protože z hlediska formy je to moc krásné!
» 13.07.2008 - 21:59
čubík:
...díky za povzbudivá slůvka, Sadd...:))
...za to může ta má úchylka, Aťane...všude cpu slovíčka, která se mi pěkně houlí v hubě a někdy to tak úplně, nebo vůbec nesedne...původně tam sahaje bylo, ale já to přepsal...no, ještě to budu průběžně vypilovávat, jinak to snad ani nejde...
...zdravím Tě, hrdino z knížky...;-))
...díky za povzbudivá slůvka, Sadd...:))
...za to může ta má úchylka, Aťane...všude cpu slovíčka, která se mi pěkně houlí v hubě a někdy to tak úplně, nebo vůbec nesedne...původně tam sahaje bylo, ale já to přepsal...no, ještě to budu průběžně vypilovávat, jinak to snad ani nejde...
...zdravím Tě, hrdino z knížky...;-))
» 13.07.2008 - 22:05
Aťan:
Těším se, až budu zase ve vazbě...
Těším se, až budu zase ve vazbě...
» 13.07.2008 - 22:11
čubík:
...Tvá vazba, se bude šířit po celé zeměkouli, Aťane...však jen mezi čechy zralého vydání, či postižené archaistickou úchylkou...:-))
...Tvá vazba, se bude šířit po celé zeměkouli, Aťane...však jen mezi čechy zralého vydání, či postižené archaistickou úchylkou...:-))
» 13.07.2008 - 22:25
čubík:
...díky za slova potěšení, Skrattko...:))
...na tohle pohnutí, jsem čekal děsně dlouho...tohle se nedá psát, jako normální básnička, třeba na koleně v metru...to chce náladu, jiskru, čas, aspoň půl dne, den...bez narušování čímkoli...a taky žádný starosti v hlavě, to jde pak všechno do kopru...
...teď jen doufám, že to dotáhnu k jakémusi konci(už ho mám v hlavě), který vyústí, do již zmiňované knížky a pak se uvidí, jestli budu mít chuť pokračovat dál...
...díky za slova potěšení, Skrattko...:))
...na tohle pohnutí, jsem čekal děsně dlouho...tohle se nedá psát, jako normální básnička, třeba na koleně v metru...to chce náladu, jiskru, čas, aspoň půl dne, den...bez narušování čímkoli...a taky žádný starosti v hlavě, to jde pak všechno do kopru...
...teď jen doufám, že to dotáhnu k jakémusi konci(už ho mám v hlavě), který vyústí, do již zmiňované knížky a pak se uvidí, jestli budu mít chuť pokračovat dál...
» 14.07.2008 - 11:56
Alan Black:
Hned co jsem se zvedl ze židle, chlámaje se na celé kolo, poté, co jsem se svalil na zem, držíce se za můj břuch a vydávajíce až docela nelidské zvuky, ne nepodobné jelenu v říji, jal jsem se napsati drahému Čubíkovi, že je, po staročesku, machér
Hned co jsem se zvedl ze židle, chlámaje se na celé kolo, poté, co jsem se svalil na zem, držíce se za můj břuch a vydávajíce až docela nelidské zvuky, ne nepodobné jelenu v říji, jal jsem se napsati drahému Čubíkovi, že je, po staročesku, machér
» 14.07.2008 - 13:14
čubík:
...to rád slyším, Alane, že jsem svou troškou přispěl k Tvému zdraví, neb smích, jak známo jest, je tuze léčivý...:))
...to rád slyším, Alane, že jsem svou troškou přispěl k Tvému zdraví, neb smích, jak známo jest, je tuze léčivý...:))
» 14.07.2008 - 21:07
isisleo:
))..tlesk , tlesk.....
..jen hleď z číší píti..jež před tebou jsou..
..všechna vína a medovin.. ochutnat je třeba..
..někde lok..někdež láhev celou..
..čehož dobrého jest..jen ten pozná..
..co trpkosti.. ochutnati už ráčil..
))..tlesk , tlesk.....
..jen hleď z číší píti..jež před tebou jsou..
..všechna vína a medovin.. ochutnat je třeba..
..někde lok..někdež láhev celou..
..čehož dobrého jest..jen ten pozná..
..co trpkosti.. ochutnati už ráčil..
» 14.07.2008 - 21:38
okapovaroura:
tak, tak )
tak, tak )
» 14.07.2008 - 21:39
čubík:
...tak tak, Isi...jest mi lokati z pramene nevyčerpatelného, jenž jest však přístupen toliko tomu, kdož oddá se tělem i duší, ději tomu královskému, ne venuši...volnost je tu třebí, kteráž dlouhý čas, ach, chyběla mi...nechť těší se tu milé dámy(páni též), na děje, jež v mysli mé si kvasí...
...snáď proces pracovní, ten plamen neuhasí a chmur temno, se jak v peci ztaví, když zmaří ji tvůrce ohněm, co zbytnou zpěž...
...tak tak, Isi...jest mi lokati z pramene nevyčerpatelného, jenž jest však přístupen toliko tomu, kdož oddá se tělem i duší, ději tomu královskému, ne venuši...volnost je tu třebí, kteráž dlouhý čas, ach, chyběla mi...nechť těší se tu milé dámy(páni též), na děje, jež v mysli mé si kvasí...
...snáď proces pracovní, ten plamen neuhasí a chmur temno, se jak v peci ztaví, když zmaří ji tvůrce ohněm, co zbytnou zpěž...
Předchozí: Dokonalé ticho | Následující: Polibek