Do kůže růžové ..

Do kůže růžové
zasadil mi otisky zubů a slin,
DNA neznámé
.... kdo to byl? Stín?

Nikdo, nikde
jen razítko krvavé
svítí jak barva.

STŮJ !

Jak dál? Já si poradím
Dalšími razítky si půlky ozdobím!

Pozvu si Karla, Bohouše a Edu
a s nimi polštářovou bitvu svedu ....

A ráno, vida, moje pozadí,
zas hejno bublin obsadí.
A pálí, bolí mě to všude

Tak už se nemrač,
... zas tady tvoje holka bude ..
..
autor © MončaElča
——————————————

Přesto,
... i kdybys stokrát chtěl
nedokážeš to říct ..

Běž do pekel .. má lásko, ...
co žere ji zevnitř rakovina,
co ji již dávno nakazila slina,
když slintal na ni Karel,
Bohouš, Véna .....
.. a ty‘s rozdávala z svého věna ...