Mončini Andělé ...

Kde lásko jsou tví andělé
s nimiž tu trávím noci probdělé,
když nehladíš mě po těle.

Já postrádám tu přítele.

Ať k čertu táhnou andělé
a jejich kytky umělé.
Až skončí dnešní neděle,
budou mé oči veselé.

A copak s vámi andělé?

Spálím Vám křídla na popel,
a svážu vlasy na uzel,
aby vás nikdo neuzřel,
když láska trpí mraky střel

—————————————

Ďábla i anděla já v duši mám,
s jedním z nich ve dne raduji se,
a s druhým v noci uléhám.

Když duše strádá raduje se tělo,
a duši bez těla by nejspíš lépe bylo.
A tobě by se možná trpce žilo,
když by se tvoje srdce
... v mojí duši usídlilo ..
.
.
autor © MončaElča