Naše limity …. a přátelství …

.

Na začátku závodu
jsme kdysi chvíli běželi vedle sebe,
na vzdálenost paže, … a střídali se ve vedení.

Obloha ve výškách kolmých stěn
dávala nadhled a uspokojení
z hloupého hemžení mravenců
svázaných hierarchií jejich hmyzího státu …

Ta volnost v nás explodovala každou minutou,
a před námi nekonečná řada dní,
s kterými bylo možno pohrávat si,
jako s barevnými míčky …

Dlouhé vlasy, divoký vous ..
a ideály … květinových dětí ….
Náš Woodstock, ... měl hlas Janis Joplin
a riffy Jimmiho Hendrixe nas utvrzovaly v odhodlání
z gruntu předělat tenhle skurvený, … … .. .. dospělý svět ….

Měli jsme to udělat, …. !!
Ale místo toho jsme jen slezli
z krystalově bílých pískovcových věži
našich neposkvrněných životů, ... do jejich mravenišť ….

Ale i tak, stačilo vždy jen zavřít oči,
a mohl jsi se na chvilku odpoutat …
A znovu byl tady, ten pocit volnosti
v kruhu přátel života na vertikále …

... tak proč jsi mi sakra oslepl příteli,
a vypatlal mozek lacinou kořalkou, ... ??
Proč se na mě díváš prázdnýma očima, ...
a proč se mám zrovna dnes, brodit tvými hloupými kecy ….
.. … … … … … … … … … … … … mravenců tvého druhu .. ?? … … …

*

———————————————————

… mému nejlepšímu příteli z dětství, ... kterého jsem znovu po čtvrtstoletí zase uviděl ….
… a který skončil na hranicích svých možností, když genetické mantinely se mu nepodařilo překročit ….
/ .... a pro ty méně doftipné, ... prostě chlastá ligu, jako jeho fotr ... /

….. ze setkání žáků 6ZDŠ ve Zlíně, 5.10. 07 …. po čtyřiceti letech …

*