O utopených duších … létajících rybách ….

.

.

Prázdno
srolované do ruličky
šnečí ulity
kde žádný živočich
... nepřebývá ...

Lastura
zavinutky
s zakletým šuměním příboje
... v hlavě ...

Chtěl bys dnes
jako legendární odsouzenec
na svou obhajobu
zasadit strom korunou dolů,
do pukliny ve skále
a nechat kořeny
zazelenat listím ….
jenže čas,
dávno bez užitku
rozprášil staré plody
a nové sklizně
se z kořenů
... nedočkáš …

Jen
kolébání moře,
a důvěrně známé nábřeží
neurčitého stesku
a létající ryby
dál zakrývají oblohu

.. a pro jejich těla ...
.... za obzor ...
... ... nedohlédneš ...

*

*

.