Muži

zrrrr:
Jó na lásku a ženský se musí opatrně, aby se nerozpadly , líbí se mi to ST

umělec2:
Čumím tady co je nového. Dcera chrápe na patře po flámu. A já nechal otevřené dveře do kotelny a mám tam asi pět nějakejch zpěvnejch ptáků. Já Pelikán. Žeru ryby. Ptáky taky. Jen sem to dopsal uletěli. Mám hovno. Ani uhlí. Trocha dřeva zbyla. Posrali mi kotel. Stejně byl rozesranej. Moč už odešla. Noc taky. Pršelo. Mám žízeň. I chuť. Co tu zbylo? To co v kotelně. Hovno.

Aťan:
Po umělci2 těžko navázat... )

umělec2:
A po Tobě též. To jsem tím říci měl vlastně i chtěl

čubík:
...tak tak, eroze, ale i muži jsou křehcí a slabí...jen si to moc neuvědomují...:)
...kdyby měli vydržet to, co ženy...

čubík:
...to víš Aťane, umělec2, je kapitolka sama pro sebe...;-)

...uffff ))

Psavec:
Moc hezká, líbí se mi.

Mbonita:
ach...jak hvězdný prach..
ST

čubík:
.
Bez pěstí
je opravdové štěstí
žen
jen muž
též
citem musí býti obdařen.
.

labuť:
Před pěstí
srdce se
rozechvěje A slzy v očích Zle je

čubík:
.
Sláb ten
kdo násilím si žije sám
neb v nitru
nevábná mu sídlí mizérie.
.

nejsembásník:
tvrdou pěstí léčí si komplexy,
srdce má v kalhotech, to není ke štěstí...

Špáďa:
Vystihls pěkně, po čem většina žen touží a jak že toho máme dosáhnout. Staré známé, že „štěstí se pěstí nepěstí“ v novém kabátě.

čubík:
...když je žena inspirativní, tak se dějou věci...mhmm...

Agniezka:
ano, pěkně napsané