Vzpomínka

26.10. 2008 15:00

Vzpomínka

Jsem sám a je mi smutno,
neboť Tě vedle sebe nemám
a nemohu Ti říct
jak moc Tě chci a mám rád.

Jediné,
co mi po Tobě zůstalo
je plné srdce lásky
spojené osamocením.

Kdykoliv na Tebe myslím,
je mi smutno
a neustále
se mi promítá
naše první setkání.

Setkání
kdy jsme se poprvé viděli
a své polibky vyměnili.

Ten den,
kdy jsme spolu
po prvé vedle sebe šli
a povídali si
a naše ruce
se o sebe
neustále dotýkaly
a těla šla k sobě.

Stále
myslím na Tebe
a tu chvilku,
kdy jsem Tě za ruku vzal
a neustále si povídali
a naše pohledy se vnímaly,
jak kdybych Tě už znal.

Byl jsem šťasten
po každém sevření
v ruku v ruce
dotyku Tvém,
kdy jsi byla se mnou
a naší krásné procházce městem.

Rád jsem byl,
když jsem Tě měl
vedle sebe
a na Tebe se díval
a povídal si s Tebou
při procházce Petrovem
a Denisovým sadem
kolem hradeb.

A tu chvíli
při našich
nejistých citů,
které se projevovat začaly.

Už
při prvním pohledu na Tebe
jsem byl zamilován
a cítil
jako bych Tě už znal,
citlivá a vnímavá
a ještě krásný úsměv,
který jsi mi po každé opětovala.

Při naší procházce
a společným stráveným dnem,
který jsme spolu zakončovali
procházkou v obchodě
jsem si připadal
jako bych tě už znal.

Při každém
mém nejistém kroku
jsi mi vždy poradila
a byla vnímavá
a krásně usměvavá.

S tebou
jsem si připadal šťastný.

I při druhém
našem setkání
jsem Tě vnímal,
jak kdyby jsme spolu
dlouho byli
a polibkem svým
jsi mě utěšila.

Přesto
na Tebe myslím
a nemohu na Tebe zapomenout,
dala jsi mi něco
co jsem myslel
že už dávno není
a v čem jsem ztratil důvěru.

Víš co tím myslím .....?

Lásku a Tebe