ROMEO A JULIE

ROMEOA A JULIE

A šli spolu mlčky,
jak už to tak bývá,
když on všechno tuší,
a ona všechno skrývá.
A šli spolu tiše,
jak už se to stává,
když ona myslí na milence,
a on, že je ta pravá.

A v jejích stopách
polní tráva
po stínu oné viny sahá,
po té vině, po břemeni,
po lidské zradě, zapomnění!
Že kdysi tudy šli,
jak za šťastných dob,
teď ona v hlavě sčítá majetek,
on vybírá si hrob!!